Ministr Heger přichází s prosíkem, exprezident se vyznává jinému deníku než současný prezident a ke kauze Drobil přibyla i kauza John.
Schůzka koaličních špiček ohledně korupčního skandálu (údajného, samozřejmě) na Ministerstvu životního prostředí skončila bez výsledků, respektive pokračování bylo odročeno na neděli odpoledne (a v neděli večer ještě pokračovalo, z VV zaznívá, že jde o vládní krizi). Premiér Nečas zrušil svou cestu do Afghánistánu a sešel se s policejním prezidentem, což vyvolalo u vedení VV rozhořčení. Věcem veřejným nestačí Drobilova demise, chtějí „další informace“ a především demisi policejního prezidenta. Prezident Klaus se postavil na Drobilovu stranu (pochybili spíš ministrovi spolupracovníci; to je obtížné tvrdit, ministr nepřímo nabádal Michálka, aby své odposlechy zničil, a vytkl mu, že kontaktoval Nečase (nečas mu to okamžitě sdělil). Vedení ODS se chová dosti amatérsky, měli by vzít v úvahu, že před sebou tentokrát nemají intelektuály z ODA nebo US, ale dobře zorganizovaný akční tým, který neoplývá zbytečnými zábranami. Michálek žádá premiérovu omluvu (za to, že označil jeho jednání za nekorektní), jinak jej bude žalovat. Otázka korektnosti jednání pana Michálka je věc na dlouhou a podrobnou diskusi.
Ministr Heger vyzval lékaře, aby zvážili své výpovědi. Vypadá to, že přichází s prosíkem. Vláda a ministr by měli vzít v úvahu, že s lékařskými výpověďmi se tu hraje pokr. Když vydrží a neustoupí, možná prohrajou, ale čestně, možná vyhrajou. Když ustoupí, prohrajou, a to nikoli čestně. Vyděračům se nesmí ustupovat za žádnou cenu, je to chyba i v porážce.
MUDr. Rath (tak je třeba jej titulovat) ve Sněmovně neuvěřitelně sprostě napadl předsedající schůze předsedkyni PS Němcovou. Dal jí najevo, že si ze své funkce nemůže dovolit vůbec nic („Ve svém projevu mohu mít jakékoli poznámky. Pokud s tím máte problém, tak mě dejte k mandátovému a imunitnímu výboru. To je jediné, co totiž umíte. Takže mě, prosím, nechte domluvit.“) Protože souboje jsou dnes v ČR zakázány, je odtud už jen krok k tomu, aby se v PS začali prát: budou fackovat i předsedkyni PS? To by bylo ještě lepší než na Ukrajině. Paroubkismus bez Paroubka (ostatně Paroubek se MUDr. Ratha zastal).
Exprezident Václav Havel se vyznal Mladé frontě Dnes, kdežto prezident Václav Klaus Lidovým novinám. Havel „zapochyboval o panu Nečasovi“, jeho postoj k aféře pana Drobila se mu jeví jako dost dvojsmyslný. Jistě, Nečas se zachoval jako vrták. Výsledky letních voleb podle Havla ještě nejsou změnou k lepšímu, ale předehrou něčeho dalšího. Já bych taky řekl: předehrou něčeho dalšího, strašného. To ale pan exprezident neměl na mysli, sní stále o sametové revoluci č. 2, která smete jeho věčného soka Klause a jeho skvadru. Pan exprezident je totiž filosof a humanista. Měl by přijít mladý spasitel, mohl by to být např. Pánek, ale ten nechce. Takže jako předstupeň doporučuje Karla Schwarzenberga. Já bych měl spíš strach z toho, že postupná mnohaletá degenerace dobré vůle z roku 1989, k níž dal první podnět právě Havel, přinese dnes k moci lidi, kteří u nás zavedou poměry jako ve východní Evropě nebo střední Asii. Prezident Klaus naopak Nečase pochválil (mohl by být ale důraznější) a zastal se Drobila a pražské organizace. Přiznal se taky, že v posledních dvou letech ODS a Topolánka nevolil (to je ve skutečnosti pro Toplánka pocta). Je zajímavé, že prezidentovi nohsledi jsou vždycky dobří, jen by měli být důraznější. To je problém. Důraznější byl Topolánek, a Klausovi se to vůbec nelíbilo. Tu a tam zaznělo taky něco rozumného, např. na téma odchody lékařů: Klaus mluví o „absurdních, nesmyslných a hloupých výzvách k odchodu do zahraničí“ (trošku je podceňuje, je to dobře vymyšlená lumpárna) a dodává: „Pokud by vláda nedovedla být zajedno v absolutním odmítání těchto výzev, tak to by bylo hodně špatně.“
A nejlepší nakonec: ministr John se přiznal, že „koncem léta“ (co to je za časové určení?) se na něho obrátil pan Michálek, který tenkrát měl podezření na korupci ve Fondu, ale chyběly mu důkazy. Pan John (byl už ministrem vnitra, nebo ne?) mu doporučil, aby se obrátil nikoli na policii, ale na novináře disponující dokonalou odposlouchávací technikou (jmenoval prý Janka Kroupu z MfD). To je pěkné. Nečasovi se vytýká, že neposlal okamžitě Michálka na policii nebo na ni nešel sám, a tady ministr vnitra odkazuje dotyčného na noviny. Paranoidně podezíravý člověk by mohl konstruovat, zda to náhodou nebylo tak, že pan Michálek byl vyslán do terénu životního prostředí na základě typů, které zaznamenal dejme tomu neoficiální informační servis, za účelem čenichání, a pan John mu poradil, který novinář disponuje nejdokonalejší záznamovou technikou. Z nejasných důvodů to pak vyslepičil (to je ovšem čirá spekulace). John se měl sejít s Michálkem prý ještě v říjnu, on to popírá, Michálek ne. Po této informaci by se pak podezřívavci mohlo zdát, že Věci veřejné nelze brát o nic vážněji než Drobila či Langera.
Václav Klaus k věci prohlásil: "Po včerejšku tu nemáme jen kauzu Drobil, ale i kauzu John. Najednou ten včerejšek vstoupil do hry, dává to věci tisíc dalších otazníků." Zároveň naznačil, že se z Johnova popudu věc nakonec dostala dříve k médiím než k policii. "To jsme ve světě, který, vůbec nevěřím, že by mohl existovat." To je samozřejmě pravda. Přesněji řečeno, je tu především kauza John, která by měla být rozšifrována. Ukázalo se, že pan John příliš mluvil. Ve světě, v nějž Klaus nevěří, že by mohl existovat, končí takoví lidé zpravidla v sudu na dně Orlické přehrady, v našem světě, v nějž s prezidentem Klausem věříme, se ovšem spíš stane v příští vládě ministrem kultury.
http://bohumildolezal.lidovky.cz/