Sanitka_třídy_C_modul_Paragan

Sanitka_třídy_C_modul_Paragan Zdroj: Midi7

Česká lékařská komora nabízí politikům vlastní verzi reformy zdravotnictví

Bohumil Doležal

O tom, jak chce Čína uvolnit kurz jüanu, o návrhu zákona o ČT a také o tom, proč se někdy nedá věřit Právu.

Brusel (a taky česká žurnalistika) žije problémem koberce, který si dovolili rozvinout Maďaři v Bruselu. Dopustili se té ohavnosti, že je na něm obrázek Rakouské říše z roku 1848 se zakreslenými hranicemi toho, čemu se u nás vycucané říká Uhry, totiž historického Maďarského království. Pan „mcm“, který je spoluautorem textu, se dále pozastavuje nad tím, že na koberci je Ferenc Liszt, který se prý za Maďara nepovažoval (což je mimochodem lež), a že je tam „manželka Františka Josefa I. Alžběta Bavorská“, které pan „mcm“ důvěrně říká Sisi (dovoluji si pana „mcm“ upozornit, že to byla maďarská královna, a to mimořádně populární, ne že bych mu bránil jí říkat Sisi, ale proto je na koberci její portrét). K tématu se přirozeně vrátím. Jo a abych nezapomněl, pan „mcm“ píše, že Liszt se prý za Maďara považoval stejně málo jako Bertha von Suttner, Carl a Gerta Coriovi. Když už chce srovnávat (opakuji, že Liszt se za Maďara považoval) doporučoval bych mu volit pro srovnání jiná jména, třeba Josef Ressel, Řehoř (!!) Mendel nebo Viktor Kaplan.


Senátoři za ODS Oberpfalzer a Töpfer podali návrh novely zákona o ČT, který má i po přechodu ČT na digitální vysílání zachovat ve veřejnoprávní televizi reklamu. Ministr kultury by to jako přechodné opatření na dva roky (zatím?) snesl. Nova a Prima by se touto změnou cítily být diskriminovány a hrozí arbitráží. Snad je v té věci možný nějaký kompromis, připadalo by mi velmi nešťastné, kdyby veřejnoprávní televize byla totálně závislá na koncesionářských poplatcích a státní podpoře, měla by být ekonomicky soběstačná, jinak se z její zpravodajské a publicistické části stane hlas Strakovky a Hradu a po každých volbách proběhne čistka.

 

 

 

Česká lékařská komora nabízí politikům vlastní verzi reformy zdravotnictví. Zároveň navrhuje okamžitě vyhovět požadavkům LOK na zvýšení lékařských platů. O reformě zdravotnictví je jistě nutné se s lékařskými organizacemi bavit (zdravotnictví reformu potřebuje a bez dohody s nimi není možná, ostatně jejich návrhy nohou být rozumné), jejich požadavek na zvýšení platů nemocničních lékařů je ovšem obludná drzost a pokud ho vláda nedokáže rezolutně odmítnout, prohrála všechno.


V Právu v příloze Víkend píší, že Konrád Adenauer byl do roku 1943 starostou Kolína nad Rýnem. To je nesmysl, nacisté ho vykopali hned v roce 1933.


MfD pokračuje v rozvíjení případu ABL (sledovačka komunálních politiků ODS v letech 2005-7). To skoro vypadá jako pečlivé rozehrávání skandálů mezi ODS a VV (je pozoruhodné, že na TOP09 se nějak nedostalo, jsou tak počestní, nebo jde o další mohutný výron penguinismu? Z toho, co v MfD píší, pracoval skoro rok u ABL i nynější předseda správní rady Transparency International, expolicista Václav Láska. MfD tvrdí, že byl údajně ve styku s detektivem, který sledoval mj. exstarostku Prahy 11 Šorfovou, pan Láska se na to prý nepamatuje. Měl podle vlastních slov na starosti jiné věci, zcela transparentní: detektivní služby týkající se ochrany fabrik, obchodních center a vnitropodnikové kriminality.

 

 

Ruští státní úředníci (i ti nejvyšší) mají prý často problémy s angličtinou. Ministerstvo pro ekonomický rozvoj prý vydalo ukaz, podle něhož by pětina státních zaměstnanců měla mluvit cizím jazykem do deseti let. V novinách přitom volají po sankcích proti neposlušným. V tomto směru mohou být nynějším ruským papalášům příkladem jejich vlastní dějiny, přesněji řečeno první car, který otevřel Rusko Evropě, Petr Veliký. Ten usiloval mj. o to, aby jeho poddaní poevropštili svůj zevnějšek, a zdanil jim jejich rozježená a nepěstěná fousiska. Hle, inspirace.



V MfD píše Aleš Michl: „Peking třeba doufá, že podporou ohrožených evropských ekonomik zmírní mezinárodní kritiku své obchodní politiky a odmítání dostatečně uvolnit kurz jüanu. Že mu konečně nebudeme dávat přednášky o lidských právech, autorském zákoně nebo se nekonečně levnějším dovozům z Číny bránit antidumpingovými cly. Prostě začneme brát Čínu jako suverénní stát. Asi bychom měli.“ To by tedy bylo opravdu dobré: za klid k tvořivé práci (vypořádávání se s dluhy) budeme zavírat oči nad čuňárnami v oblasti lidských práv a svobod, které se v Číně dějí, podle zásady „nekritizovat Čínu a pracovat na sobě“. Jenomže pokud se prosadí tato vychcaná politika, bude „pracovat na sobě“ znamenat pracovat na tom, abychom ji co nejrychleji opustili. I když za to budeme muset tak či onak platit. Chovat se slušně něco stojí. Prasáctví se naopak vyplácí, ale jenom krátce: pak jde čuňátko na pekáč, a ostatní, kteří se od něj mezitím naučili zásadě nekritizovat řezníka a pracovat na sobě, pobaveně přihlížejí. Tak dlouho, dokud na ně nedojde řada. Je samozřejmě třeba přihlížet k politickým okolnostem a k faktickým možnostem našich států (pan Michl mluví ne o ČR, ale o Evropě), ale vzdát se této povinnosti ze zásady nelze.


http://www.bohumildolezal.lidovky.cz