Česká lékařská komora nabízí politikům vlastní verzi reformy zdravotnictví
O tom, jak chce Čína uvolnit kurz jüanu, o návrhu zákona o ČT a také o tom, proč se někdy nedá věřit Právu.
Senátoři za ODS Oberpfalzer a Töpfer podali návrh novely zákona o ČT, který má i po přechodu ČT na digitální vysílání zachovat ve veřejnoprávní televizi reklamu. Ministr kultury by to jako přechodné opatření na dva roky (zatím?) snesl. Nova a Prima by se touto změnou cítily být diskriminovány a hrozí arbitráží. Snad je v té věci možný nějaký kompromis, připadalo by mi velmi nešťastné, kdyby veřejnoprávní televize byla totálně závislá na koncesionářských poplatcích a státní podpoře, měla by být ekonomicky soběstačná, jinak se z její zpravodajské a publicistické části stane hlas Strakovky a Hradu a po každých volbách proběhne čistka.
Česká lékařská komora nabízí politikům vlastní verzi reformy zdravotnictví. Zároveň navrhuje okamžitě vyhovět požadavkům LOK na zvýšení lékařských platů. O reformě zdravotnictví je jistě nutné se s lékařskými organizacemi bavit (zdravotnictví reformu potřebuje a bez dohody s nimi není možná, ostatně jejich návrhy nohou být rozumné), jejich požadavek na zvýšení platů nemocničních lékařů je ovšem obludná drzost a pokud ho vláda nedokáže rezolutně odmítnout, prohrála všechno.
V Právu v příloze Víkend píší, že Konrád Adenauer byl do roku 1943 starostou Kolína nad Rýnem. To je nesmysl, nacisté ho vykopali hned v roce 1933.
MfD pokračuje v rozvíjení případu ABL (sledovačka komunálních politiků ODS v letech 2005-7). To skoro vypadá jako pečlivé rozehrávání skandálů mezi ODS a VV (je pozoruhodné, že na TOP09 se nějak nedostalo, jsou tak počestní, nebo jde o další mohutný výron penguinismu? Z toho, co v MfD píší, pracoval skoro rok u ABL i nynější předseda správní rady Transparency International, expolicista Václav Láska. MfD tvrdí, že byl údajně ve styku s detektivem, který sledoval mj. exstarostku Prahy 11 Šorfovou, pan Láska se na to prý nepamatuje. Měl podle vlastních slov na starosti jiné věci, zcela transparentní: detektivní služby týkající se ochrany fabrik, obchodních center a vnitropodnikové kriminality.
Ruští státní úředníci (i ti nejvyšší) mají prý často problémy s angličtinou. Ministerstvo pro ekonomický rozvoj prý vydalo ukaz, podle něhož by pětina státních zaměstnanců měla mluvit cizím jazykem do deseti let. V novinách přitom volají po sankcích proti neposlušným. V tomto směru mohou být nynějším ruským papalášům příkladem jejich vlastní dějiny, přesněji řečeno první car, který otevřel Rusko Evropě, Petr Veliký. Ten usiloval mj. o to, aby jeho poddaní poevropštili svůj zevnějšek, a zdanil jim jejich rozježená a nepěstěná fousiska. Hle, inspirace.
V MfD píše Aleš Michl: „Peking třeba doufá, že podporou ohrožených evropských ekonomik zmírní mezinárodní kritiku své obchodní politiky a odmítání dostatečně uvolnit kurz jüanu. Že mu konečně nebudeme dávat přednášky o lidských právech, autorském zákoně nebo se nekonečně levnějším dovozům z Číny bránit antidumpingovými cly. Prostě začneme brát Čínu jako suverénní stát. Asi bychom měli.“ To by tedy bylo opravdu dobré: za klid k tvořivé práci (vypořádávání se s dluhy) budeme zavírat oči nad čuňárnami v oblasti lidských práv a svobod, které se v Číně dějí, podle zásady „nekritizovat Čínu a pracovat na sobě“. Jenomže pokud se prosadí tato vychcaná politika, bude „pracovat na sobě“ znamenat pracovat na tom, abychom ji co nejrychleji opustili. I když za to budeme muset tak či onak platit. Chovat se slušně něco stojí. Prasáctví se naopak vyplácí, ale jenom krátce: pak jde čuňátko na pekáč, a ostatní, kteří se od něj mezitím naučili zásadě nekritizovat řezníka a pracovat na sobě, pobaveně přihlížejí. Tak dlouho, dokud na ně nedojde řada. Je samozřejmě třeba přihlížet k politickým okolnostem a k faktickým možnostem našich států (pan Michl mluví ne o ČR, ale o Evropě), ale vzdát se této povinnosti ze zásady nelze.
http://www.bohumildolezal.lidovky.cz
