Sobotka a Němcová: Dva titáni táhnou na hrad
Doufám, že jsem jen špatně slyšel. Ve středečních Událostech na ČT jsem se dozvěděl, že ODS do prezidentského boje posílá buď Přemysla Sobotku, nebo Miroslavu Němcovou.
Ano, vím: ODS právě neprožívá nejšťastnější období - a to jak politicky, tak personálně. Pravicovou konzervativní ideologii jí neuvěřitelně nerafinovaně uzmula lidovecká TOP 09 se spícím knížetem v čele a na primátora hlavního města - mimochodem její historické bašty - za ni musel kandidovat nestraník. Víc není, myslím, třeba dodávat.
Nicméně Sobotka či Němcová coby prezidenti? Prezidenti státu? Fakt? Není to nějaká zábavná detektivní hra v režii ABL, na jejímž konci nás čeká sada intimních fotek a varietní tiskovka Víta Bárty? Řekněte mi, že ano, prosím!
Prvně jmenovaný se totiž ve funkci šéfa Senátu, odkud jej převážně známe, profiloval hlavně jako nejpilnější kladeč smutečních i slavnostních věnců; těžko byste u nás našli datum či místo, kde by nenechal svůj otisk. Němcová se zase proslavila jako uplakaná knihkupkyně ze Žďáru nad Sázavou; když se například na kongresu ODS vzdal čestného předsednictví Václav Klaus, pokoušel se o ni několikanásobný infarkt. Co až jí někdo na Hradě oznámí vyhlášení války? Nebo hůř: že Klaus končí s literární činností?
Přesto: nezkusili i v ODS trochu přemýšlet o tom, že prezident stále ještě reprezentuje stát navenek, tedy že by měl být určitou mezinárodní persónou? Čímž teď úplně nemyslím realitního světoběžníka typu Aleše Řebíčka, ostatně jeho charismatu je pro národ škoda. Spíš mě napadá někdo, od koho jsme aspoň jednou slyšeli nějaký světonázor - nejlépe originální, případně aspoň sahající za památník na Vítkově či Vysočinu. Nakonec ODS nemusí hledat jen ve vlastních řadách, což se jí poslední dobou moc nedaří. Prezident je přece nadstranický - nás všech, ne?
