Michael Schumacher, Sebastian Vettel, Mark Weber, Fernando Alonso, Lewis Hamilton a další slavní piloti Formule 1 se nemusí dočkat prvního závodu sezony v Bahrajnu, který se má konat 13. března. I tato malá arabská země byla zasažena nepokoji, demonstracemi a policie tam střílela bezhlavě do lidí. Bylo by to poprvé v historii F1, že by byl závod zrušen kvůli nepokojům.
Problémem je, že okruh Šakír, na kterém se závody F1 jezdí, je sice vzdálený asi 30 kilometrů od hlavního města Manámy, ale v hotelech metropole bydlí většina organizátorů, jezdců i potenciálních návštěvníků. Jenže v Manámě na hlavním Perlovém náměstí již několik dní pokračují mohutné demonstrace. Ty ve čtvrtek brutálně ukončila policie a armáda, která střílela i do lidí, kteří zde (po vzoru káhirského náměstí Tahrír) přespávali ve stanech.
Bezpečnostní složky střílely bezhlavě i na místa, kde byly ženy a děti. Zabito bylo nejméně šest lidí, desítky se stále po masakru pohřešují a jsou i stovky zraněných. Ovšem v sobotu se demonstranti na „vyklizené“ náměstí vrátili a v neděli se v Bahrajnu také stávkovalo.
„Do středy se rozhodneme, zda se závod v Bahrajnu vůbec pojede,“ řekl šéf F1 Bernie Ecclestone. Mnoha týmům a jezdcům se prý do rozbouřené arabské zemičky nechce, ale už od 3. března by zde měla být testovány nejrychlejší formule. Kdyby se situace neuklidnila, tak sezona začne 27. března v Austrálii.
Situace v Bahrajnu se ale liší od Tuniska či Egypta. V zemi žije podle posledního sčítání 1,3 milionů lidí, ale pouze 45 procent tvoří místní obyvatelé, zbytek jsou cizinci, kteří do demonstrací moc nezasahují, protože by byli okamžitě vyhoštěni. K nepokojům vedlo i to, že vládnoucí rod Chalífovců (má v rukou všechny rozhodující posty v království) jsou sunnitští muslimové, kteří ovšem tvoří pouze 35 procent skutečných Bahrajňanů. 65 procent obyvatel (počítáno bez cizinců) jsou šiíté, hlásící se k jiné odnoži islámu. Panovníci a vláda proto programově obsazují většinu důležitých míst sunnity, „dovážejí“ zejména z Indie či Pákistánu tamní náboženské souvěrce, které umísťují i do armády. Proto lze vyloučit, že by se vojáci přidali k demonstrantům, jako to bylo nakonec v Egyptě. Naopak místní šiíté byly dlouho považováni za občany druhé kategorie a oporu hledají zejména v Íránu. Jsou to právě oni, kteří se nejvíce bouří.
A za takto komplikované situace se má jet 13. března v Bahrajnu závod Formule 1. Možná i pojede, protože jeho pořadatele zajímají hlavně peníze. Zda má či nemá někdo v Bahrajnu nějaká práva a postavení, to je jim jedno.
