Mohla by nás už vláda přestat otravovat svými rozpory a kauzami?
Petr Nečas (už poněkolikáté) oznámil, že bude s jedním ze svých ministrů vést vážný rozhovor. Tentokrát s Miroslavem Kalouskem o kauze týkající se Alexandra Vondry. Radku Johnovi zase vytýkal nedostatečný boj proti korupci. Premiér by měl do duše promluvit ale především sám sobě. Působí totiž slabým dojmem a kabinet je rozhádaný.
Zažili jsme už od revoluce různé vlády (střídají se rychleji než v Itálii, která tím byla po desetiletí proslavená) a menší koaliční partneři si vždy vyskakovali na nejsilnějšího. Ale za Václava Klause, Miloše Zemana či za Jiřího Paroubka to nevypadalo, že slabý je kvůli tomu premiér. Nebyl jím ani Mirek Topolánek, i když se tehdy Strana zelených nakonec ukázala jako zbraň hromadného ničení.
Petr Nečas je buď absolutní flegmatik, nebo nemá dostatečně silný hlas a odvahu usměrnit své rozdováděné ministry. Pokud je to ale jeho taktika, bylo by dobré, aby nám ji objasnil dříve, než bude jeho ODS málo volitelná.
Sociální demokracie, a je jedno, kdo ji vlastně povede, může v klidu spinkat a čekat na nové volby. Vláda se před občany hádá, vede spory, jeden ministr obviňuje druhého, s premiérem bývá ve sporu hned několik šéfů resortů najednou.
