Zavahri

Zavahri Zdroj: Archív

Problém Evropy: Nový šéf Al-Kajdy Zavahrí se zaměří na rozvrat v blízkých islámských zemích

Viliam Buchert

Organizace Al-Kajda si počkala šest týdnů po zabití Usámy bin Ládina s oznámením, kdo bude jejím novým vůdcem. Nakonec bylo před několika dny zveřejněno očekáváné jméno - Ajmán Zavahrí. Tento egyptský lékař, spisovatel a ideolog radikálního islámu, byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Ládina. Tedy nic nečekaného. Jenže Zavahrí chce měnit některé priority Al-Kajdy.

Radikálové z Al-Kajdy vydali totiž kromě jména svého nového „emíra“ i oznámení, že se vedle tradičního džihádu proti Spojeným státům a Izraeli daleko více zaměří na boj proti zkorumpovaným režimům a tyranským vůdcům v muslimských zemích. A konkrétně jmenovali například Egypt, Tunisko, Libyi, Jemen, Sýrii a Maroko. Všechno země (zatím kromě Maroka), kde se zhroutily či hroutí místní režimy. A to je zpráva, která může být v budoucnosti velmi nepříjemná pro Evropu.


Islamistické strany mají totiž šanci uspět v připravovaných "svobodných" volbách v Tunisku, v podobném postavení je hnutí Muslimské bratrstvo v Egyptě (v jeho řadách byl v dobách studií na medicíně právě Zavahrí). Daleko radikálnější islámské skupiny, které jsou už ozbrojené, působí v Jemenu (tam ovládají i část území) a Libyi. Rozbouřená situace v Sýrii je také zralá pro posílení muslimských stran a hnutí.

 

 

Růst vlivu islámských extrémistů v severní Africe a na Blízkém východě je velmi špatnou zprávou pro Evropu. Radikálové a teroristé mohou brzy působit daleko blíže našemu kontinentu, než tomu bylo v předchozích letech. Mohla by to pro ně být šance infiltrovat daleko více svých lidí do zemí Evropské unie. Podle expertů na terorismus, má nové vedení Al-Kajdy kromě jiného i tento cíl.


Například Usáma bin Ládin věnoval podle informací serveru Asia Times Online 70 procent svých projevů myšlenkám boje proti „vzdálenému nepříteli“ (Amerika, Židé), dvacet procent tvořily obecné rady a pokyny a pouhých deset procent věnoval „blízkému nepříteli“, kterým se v Al-Kajdě myslí právě režimy v muslimských zemích. Na rozdíl od něj Zavahrí zatím věnoval problému „blízkého nepřítele“ více než 50 procent prostoru ve svých projevech. V konečném důsledku by to mohlo přinést změnu strategie Al-Kajdy. Ta by pak byla pro Evropany ještě nebezpečnější, než předtím.

 

 

Mezitím američtí bezpečnostní odborníci vydali zprávu, podle které se globální terorismus nepodařilo potlačit, pouze byli zabiti někteří jeho představitelé. Poměrně bezpečné úkryty mají teroristické skupiny (samozřejmě sledují různé cíle, mají rozdílně ideologické a náboženské zabarvení a Al-Kajda je pouze jednou z nich) podle těchto informací hlavně v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Libanonu, Jemenu, Somálsku, na východoasijských a tichomořských ostrovech. Objevují se také v zemích střední Asie, na Kavkaze a prý už i v Libyi. Peníze získávají i od vládních kruhů z Íránu, Pákistánu, Sýrii či Súdánu. A výcvik „v klidu“ provádějí například i na takovém místě, jako je hraniční trojmezí Argentiny, Brazílie a Paraguaye.