Vláda národního zklamání

Vláda národního zklamání Zdroj: Jan Ignác Říha

Blíží se v Česku volební katastrofa? Průzkumy to naznačují

Do parlamentních voleb je, zdá se, daleko (v normálním termínu by se měly uskutečnit až na jaře roku 2014), ale průzkumy, které se pravidelně objevují, nevěští nic dobrého. Tradiční velké strany jen mírně posilují (ČSSD) či oslabují (ODS) a nové stagnují (TOP 09) nebo se úplně propadají (Věci veřejné). Podle modelu agentury Factum Invenio by dokonce měli komunisté stejný počet mandátů jako ODS.

Křišťálová lupaKřišťálová lupa|Reflex.czSamozřejmě že průzkumy, jež probíhají dlouho před samotným hlasováním voličů, většinou neodpovídají konkrétním výsledkům. Ale určité trendy jsou v průzkumech pozorovatelné.

 

Například, že ODS se nedaří, že strana je málo průrazná, že neoslovuje nové voliče, že nepřichází s ničím novým a vizionářským. To se pak odráží i na výsledcích všech stran vládní koalice, protože ODS je z nich největší.

 

 

Absolutním propadákem posledního roku je také fungování Věcí veřejných. Skandál stíhá v této straně skandál, odborná průprava jejich členů na výkon vládních a úředních funkcí je často katastrofální. A její čelní představitelé, jako Radek John a Vít Bárta, se v očích občanů zdiskreditovali.

 

Sociální demokraté tak nabírají některé, Jiřím Paroubkem poztrácené hlasy. Při výkonu současné vlády je ale div, že jich nemají daleko, daleko víc. Je to proto, že ČSSD chybí vůdce. Bohuslav Sobotka ani Michal Hašek jimi nejsou a podle všeho ani nikdy nebudou.

 

Kvůli zklamání z vládní koalice a větších stran hrozí také daleko větší fragmentace politického spektra. Ani to nevěští pro budoucnost nic dobrého. Pokud by se do Poslanecké sněmovny dostalo třeba sedm stran, je více než jisté, že i další vláda bude slabá. Menší strany sice u nás vstupují rády do vládních koalic, ale po čase se vždy vyhraní a chtějí něco jiného než jejich větší partneři. A na průšvih je pak rychle zaděláno.

 

 

Průzkumy tedy ukazují, že se Česko může dožít levicové vlády, jakou jsme dosud nezažili, nebo kabinetu složeného z více stran, který bude až za hranou možných programových kompromisů.