Occupy IKEA! Aneb nesmějme se lidem, kteří se mačkají ve frontách na slevy
Tisíce zejména mladých lidí obsadily veřejná prostranství. Nebojí se nepohodlí ani nepřízně úřadů. Chtějí vyjádřit svůj názor, že současný kapitalismus spočívající v prohlubování sociální nerovnosti nemůže pokračovat.
Protesty se z americké Wall Street rozšířily do dalších amerických i světových měst. A na výročí revolučního 17. listopadu dorazily podle všeho také do Prahy, konkrétně na Zličín a Černý Most.
Ukázaly to televizní reportáže, které zaznamenaly lidi nocující v mrazu a mlze pod širým nebem. Byl pro ně připraven horký čaj a dokonce i několik mobilních toalet. Nálada v davu byla dobrá a až na drobné výjimky nedošlo k žádným konfliktům ani násilnostem. Určitě pomohlo i to, že všechny přítomné spojovala stejná myšlenka, lépe řečeno cíl.
Ale nebyla to vyhlídka na život v beztřídní, spravedlivější společnosti, nýbrž na slevový kupón v hodnotě dvou tisíc korun. Jako dárek ho pro prvních 500 zákazníků ve svých obchodních domech na těchto dvou sídlištích nabídla společnost Ikea.
Omlouvám se za ironii, samozřejmě vím, že srovnávat idealisty burcující proti nespravedlivému společenskému zřízení s pragmatickými lovci slev není fér.
Demonstrace za sociální rovnost ostatně nemají v Česku ten správný étos, podle tabulek OSN jsme čtvrtou nejvíc rovnostářskou zemí na světě. Rozdíl mezi chudými a bohatými je menší pouze v Dánsku, Japonsku a Švédsku. Máme nejmíň lidí pod hranicí chudoby z celé EU.
Ale nežijeme na ostrově. Před 22 lety jsme se rozhodli stát se součástí západní civilizace, která teď prochází čímsi jako krizí identity. A možná je i na pokraji sebezkázy. Zmínené protesty na Wall Street i jinde to celkem dobře ilustrují.
Nesmějme se lidem mačkajícím se ve frontě na poukázky. Dřív nebo později pochopí, že slevy jsou jen šikovným obchodnickým trikem a iluzí. Ovšem ničím jiným než iluzí nejou ani sny o rovnosti všech lidí. Na rodíl od slev i obchodních řetězců jsme je v nedávné historii měli čest poznat na vlastní kůži.
A víme, že jsou mnohem nebezpečnější.
(Psáno jako sloupek pro slovenský deník Sme).
