Proč Andrej Babiš skončí v politice špatně
Miliardář Andrej Babiš, majitel Agrofertu, sice zatím údajně nechce kandidovat do parlamentu, možná se ale nechá zvolit lídrem svého hnutí ANO 2011, s nímž si zkouší hrát na očistu Česka. Jestli uspěje ve volbách a vstoupí do politiky, skončí stejně špatně jako ostatní podnikatelé před ním.
Ne že by snad byl neschopný, dost pravděpodobně naopak: když jsem viděl i poslouchal jeho frenetické blábolení v televizi, byl jsem přímo nadšený! Hned jsem si uvědomil, že člověk jeho formátu je schopný úplně všeho – něco jako Vít Bárta se slovenským přízvukem. A jak známo, tam kde je místo pro jednoho Víta Bártu, je místo i pro druhého Víta Bártu. A zvlášť teď, co první Vít Bárta i navzdory návratu do VV pomalu končí…
Problém je, že podnikání a politika vyžadují úplně jiné schopnosti, mnohdy dokonce zcela opačné. Řízení firmy je výsostně racionální obor, kde platí, že když firmu například ruinujete dluhy – a teď nemluvím o velkých investičních bankách, zbankrotujete.
Nabídněte dluhy voličům, a vyhrajete volby. Byť, pravda, občas i tak, že vás to zruinuje. Nakonec zeptejte se třeba Jiřího Paroubka: po jeho volebním vítězství s ČSSD nám po něm zbyly jen zachmuřené billboardy za městy a skvělé knihy o něm, co nikdo nečte.
Řízení firmy se také nebezpečně vylučuje s demokracií, jíž jsme si kdysi slíbili na Letné. Coby majitel či ředitel firmy se sice můžete zeptat podřízených na názor, nakonec se ale stejně rozhodujete po svém. Někdy je také můžete za jejich názor vyhodit, obvykle když jsou chytřejší než vy.
Voliče vyhodit nemůžete, i když mají názory sebehloupější. Ostatně kdyby to bylo možné, museli bychom z Česka po Němcích nyní odsunout i velkou část Čechů. Řekněme, že řízení firmy v demokratickém kapitalismu spíš připomíná autokracii, či přímo totalitu. A naopak že řízení firmy za totality připomíná demokracii, kde si každý může dělat, co chce.
Navíc i podnikatelé trpí až fatálně špatným politickým odhadem. Například šéf Student Agency Radim Jančura, jemuž děkujeme za revoluci v autobusové dopravě, vsadil v posledních volbách na Věci Veřejné. Kdyby stejně uvažoval i v podnikání, býval by zkrachoval, ještě než vypravil první žlutý autobus. Dodnes bychom cestovali smradlavými karosami, v nichž vždy diktoval stejně smradlavý šofér.
Navíc je podnikatelů na politiku škoda. Čímž samozřejmě nemyslím Babiše, jehož uzeniny ani chleba nemají nic společného s uzeninami ani chlebem. Jenže když podnikatelé odejdou do politiky, přestanou vytvářet bohatství, které pak politici prošustrují. Anebo se v ní nakazí závadnými nápady a prošustrují pak vlastní firmu. Viz někdejší senátor Václav Fischer. Úplně šťastný případ není ani ten Bártův.
Ano, politici bývají neschopní, snad proto jsou politiky. Bývají ale lepšími politiky než podnikatelé.
