Utrpení doktora Ratha v parlamentu: Nejsem žádný sumec!
Slunce se zatmělo, ledy pukly a z korupce obviněný poslanec a středočeský exhejtman David Rath konečně promluvil v parlamentu. Díkybohu, že je to za námi! Sledovat i poslouchat Rathovu tryznu za Ratha bylo jako sedět na dně pekla a sám si přikládat do kotle pod sebou. Vlastně ještě horší.
A zvlášť ke konci, kdy vlastním pádem mezi zločince zjevně otřesený diktátor Rath jako by zapomněl, že dnes nemluví jako obvykle, ale že jej do parlamentu přivezla ozbrojená policejní eskorta z vazby: tehdy se odtrhl od poznámek na pultíku a zcela se nechal unášet sám sebou, vždy velmi špatné znamení.
Šlo o tak bizarní frašku, že dokonce vytrhla z hlubokého a ničím nemaskovaného spánku i za řečništěm sedícího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Když Rath řekl, že policie na objednávku ministra vnitra Jana Kubiceho nechytila žádného politického sumce, ale bezvýznamnou a nevinnou čudlu, co se na kraji jen obětavě stará o děti a důchodce, vylétla najednou knížeti hlava prudce a zmateně nahoru, jako by si nasedl na hlaveň nabité pušky a někdo zmáčkl spoušť. Snad se mu zdálo, že místo Ratha z vazby přivezli Miroslava Kalouska…
Středočeský exhejtman vždy patřil mezi poslance, kteří by měli sedět už jen za poslanecké projevy. Možná právě kvůli nim kdysi vznikla poslanecká imunita, neboť každá jeho holá věta bývá stejným trestem jako vtipy Petra Novotného.
Nejinak tomu bylo i v případě sněmovního „vězeňského“ expozé. Přitom v obličeji mírně pohublý a do tmavého obleku včetně černé smuteční kravaty oblečený Rath, jemuž ve vězení zabalili na neobvyklý den obvyklý balíček jídla, začal až nerathovsky: jakousi iluzí pokory.
„Nepřicházím se sem hájit….,“ slíbil nebývale neútočným hlasem i dikcí. Načež se hodinu hájil, obviňoval ostatní a vyhrožoval, že vše řekne na Ukrajině, kde se o něho začínají obávat coby o politického vězně. Ne že by Rath neměl pravdu aspoň v jedné věci: česká vazba, kam stát na měsíce zamyká stále ještě nevinné lidi, je skutečně skandální; i pouze obvinění mají mít nárok žít i pod zámkem jako lidi a ne jako prasata. Příznačné pro Ratha ovšem je, že se o to začal zajímat až v momentě, kdy stát zabouchl dveře za Rathem.
Jinak bývalý hejtman v parlamentu nezklamal. Dramaticky si připravil obšírnou tragédii, komedii, frašku i happening – samozřejmě v rámci eskorty. Poslancům řekl, že je nevinný a že jde o pomstu ministra vnitra Jana Kubiceho. A když poté zjistil, odkud jej snímá jeho zamilovaná TV kamera, začal házet rétorické perly i nám, divákům.
„Jen prohloubíte hospodářskou krizi,“ pohrozil například, snad v transu z vlastních slov. Myslel tím, že se teď, po jeho zatčení a zastavení mnohých dotovaných projektů, nikdo nepostará o rozbité středočeské silnice a nemocnice. A taky že jeho vyšetřování i věznění stojí moc peněz. Takže kdyby ho pustili…
Na závěr Rath poslancům řekl, že jestli ho vydají ke stíhání, udělají z něj politického vězně. A taky že zatímco dosud vše odmítal komentovat, po svém vydání promluví a všichni teprve uvidíme. Ne že by Rathův případ byl standardní, jak se říká v politice – od začátku až doteď. Možná je i na politickou objednávku, což jej ale samozřejmě nezbavuje případné viny. Jen se obávám, že ať už soud s ním dopadne jakkoli, tak už jsme viděli dost!
