Mám 40 let platný řidičák. Samozřejmě ne český, ale britský
Kde jsou ty časy, kdy se lidé stávali pokrokovými buď z bídy, z kariérismu či ze strachu nebo taky z blbosti! Sláva vlasti! Sieg Heil! Práci čest! Minulost tyhle hrůzy a kolektivní křivení charakteru odvála na smetiště dějin (ne bez pomoci) a s nimi i monumentální poručnické hospodářství a politické prebendy. Ne však docela.
Že institucionální absurdity kvetou v menší míře i dnes a bez ideologie vesele dál, ví každý. Mají prastaré kořeny: zlodějnu a blbé úředníky. A přece jen existuje ještě daleko větší problém, než je korupce a lidská hloupost.
Nedávno jsem v metru zahlédl oznámení magistrátu, že pražští taxíkaři budou nuceni složit (dočasně platnou) zkoušku z topografie Prahy a těm, kteří ji složili, už teď navždy platit nebude a budou zkoušeni znovu. Taxikáři! Ti, kteří znají Prahu ze všech nejlépe, ti, kteří po městě najezdí stovky kilometrů denně, nemluvě o vynálezu navigace. Absurdní!
Tak jako neustálá povinnost něco obnovovat – řidičské, občanské průkazy nebo dětské pasy, kvůli nimž byla zavedena kontrola na hranicích Schengen Neschengen. Vlastním 40 let starý a jednou provždy platný anglický řidičák, ač nemá fotografii a těm novým se nepodobá. O co tady jde a komu na tom záleží? Kdo neustále vymýšlí nová nařízení na něčí ochranu a novou buzeraci jako za starého režimu?
A podobně jako komunistické centrální řízení rozvrací hospodářství celé stárnoucí Evropy. Byrokracie. Ohromná parazitní třída státních, polostátních i nadstátních úředníků (Brusel, UNESCO a další světové organizace) připomínající starý Egypt a pozdní Řím před zánikem. Možná i dnes jako tehdy narostla z prvotního blahobytu a jako bakterie se rozmnožila během dlouholetého míru (ráda zaměstná přátele, známé a rodinné příslušníky).
Marx i Hitler se ve svém zaujetí proti buržoazii respektive plutokracii mýlili. Ty jsou přece jen značně závislé na trhu, to státní administrace tak úspěšně do svých osidel vtahuje politiky všech stran a myslí třídně. Na své ospravedlnění neustále vymýšlí nové ideologie (dlouhý by byl výčet nových bezpečnostních, hygienických, ekologických, europeistických nařízení).
A politici? Ti k ní také bytostně patří, vždyť každý problém reálný i fiktivní potřebuje nové síly a ti nemnozí, kteří by chtěli její počty omezit a práci zjednodušit, jsou podle Parkinsonova zákona zcela bezmocní. Vždy je moc práce a moc málo lidí. A papírování roste. Přítel primář tvrdí, že za posledních dvacet let přibylo u nich sedminásobně a zabírá polovinu jeho pracovní doby.
Přímo děsivý je magistrátní dopravní podnik Prahy. Na 11 000 zaměstnanců mají 3 000 úředníků s průměrným platem 30 000 korun. Soukromá firma by jistě měla méně než třetinu. Nic proti tomu z čistě finančního hlediska korupce vedení, které si samo uděluje milionové odměny a správní radní ani magistrát nejsou schopni zasahnout.
A jestli se eurozóna, respektive její Předalpí, jednou rozpadne, bude to kvůli neschopnosti jižních států (vlád) byrokracii omezit. Konečně se dočkáme pokroku.
