Kdo skutečně stál za vznikem internetu?
Kdo vynalezl internet? Zkuste si odpovědět na tuto otázku. (A prosím nezačínejte s Járou Cimrmanem, a už vůbec ne trpaslíkem, který se nudil v Yosemitském národním parku, a tak zbuzeroval ostatní trpaslíky, aby nosili v kyblících emaily, a tak to celé začalo.) Už si myslíte, že máte odpověď? Dobře, pojďme dál.
Je to těžká otázka a čas od času se do ní zamotají i američtí politici. Naposledy prezident Obama, jenž v rámci své kampaně pronesl projev, ve kterém chtěl trochu srazit hřebínek podnikatelům. Vzkázal jim, že pokud si myslí, že své úspěšné firmy vybudovali jen díky vlastním nápadům a pracovitosti, tak se mýlí, protože lidí s nápady a chutí pracovat je na světě spousta. Ale uspěje jen ten, kdo se může opřít o pomoc ostatních. „Pokud máte byznys, nevybudovali jste ho sami. Někdo vám v tom pomohl,“ řekl Obama. A pokračoval konkrétně o technologii, jež v posledních dvaceti letech nabídla asi nejvíc podnikatelských příležitostí. Řekl: „Internet se nevynalezl sám od sebe. Vznikl díky vládnímu výzkumu a firmy na něm dnes mohou vydělávat peníze.“
Rozumíme, co tím chtěl říct. Soukromé společnosti a jejich akcionáři neprojevují dostatečnou vděčnost státu za to, že pro ně vymyslel něco tak unikátního a skvělého jako internet. Vděčnost vůči státu lze projevit jedině placením daní, a tím jsme u jádra pudla: prezidentský kandidát Obama získává hlasy příslibem, že zdaní víc bohaté.
No jo, ale jak je to s tím internetem? Pravicoví komentátoři se do Obamy pustili s tím, že překrucuje fakta a že přeceňuje roli americké vlády. Ano, ta zadala vytvoření počítačových sítí jako vládní projekt, ale vznik samotného internetu by nebyl možný bez inovací a vlivu soukromého sektoru. Nejdál šel v deníku Wall Street Journal bývalý ředitel těchto novin, který napsal, že – a teď zjednodušuji, ale ne moc: Obama šíří ideologické bludy, neboť internet ve skutečnosti vznikl ve slavných výzkumných laboratořích firmy Xerox.
Což vcelku pochopitelně vyvolalo další vzrušenou diskusi. Jak to tedy bylo doopravdy? S nadsázkou řečeno zůstali v této debatě opominuti Rusové, již mají na vzniku internetu také velký podíl, byť nepřímý. V roce 1957 ke všeobecnému překvapení vypustili první umělou družici Sputnik 1 a k smrti tak vyděsili Američany, kteří se už kvůli pípajícímu satelitu začali připravovat na vojenský útok z vesmíru.
Přímým důsledkem byl vznik agentury ARPA, jež měla za každých okolností a za jakoukoliv cenu udržet technickou a vědeckou převahu USA. Vláda do tohoto úkolu investovala ohromné prostředky. A výsledky se dostavily, přičemž nejviditelnější byly dva: kosmický program, který vyvrcholil projektem Apollo, a počítačová síť ARPANET, považovaná za zárodek budoucího internetu. Takže ano, role americké vlády při vzniku internetu je klíčová a neoddiskutovatelná. Je pravda, že celá řada vědců a expertů opustila vládní služby a našla si lukrativní místa ve vývoji soukromých firem. Je pravda i to, že laboratoře společnosti Xerox posunuly vývoj počítačových technologií jako žádná jiná jednotlivá instituce na světě. A je námětem na zajímavou spekulaci, zda by internet v dnešní podobě vznikl bez státního angažmá.
Technologie by se nepochybně ubíraly podobným směrem. Ale unikátní vlastnosti internetu coby celosvětové sítě vyplynuly právě z původního vojenského zadání. Týká se to architektury internetu i způsobu přenosu dat. Tehdejší dominantní soukromé fi rmy (jako třeba IBM) by téměř jistě nevolily právě tuto cestu.
Vláda či stát zásadním způsobem přispěly ke vzniku internetu, ale do značné míry náhodou. Jejich cílem bylo vytvořit systém, jenž bude stabilní a snadno rozšiřitelný. Potřebovali to z vojenských důvodů a bylo jim fuk, že by tato infastruktura někdy mohla sloužit byznysu. Že se tak stalo, byla do určité míry šťastná náhoda. A pomohla tomu i politika, protože bez konce studené války by Američané internet ke komerčnímu používání zcela jistě tak rychle a bezproblémově neuvolnili.
Mimochodem, ani web – tedy služba, která internet dotvořila do podoby, v níž jsme ho počátkem devadesátých letech poznali – nevznikl v soukromém sektoru. V tomto případě vynálezce známe, byl jím dnes už slavný Tim Berners-Lee. V té době byl však zaměstnancem výzkumného institutu CERN v Ženevě. Web tak vznikl za prostředky, jimž bychom dnes asi trochu pohrdlivě říkali „evropské peníze“.
Obama má pravdu, a mnohým z nás, kteří jsme se za uplynulých dvacet let naučili nemít stát rádi, se chce zároveň napsat „bohužel“. Ale tak to je. Nemusíme mít stát rádi a můžeme si myslet, že by se měl soukromému sektoru co nejvíc klidit z cesty. Stát je neefektivní, rozhazovačný a těžko kontrolovatelný. A dělá si, co chce. Jen se na to podívejte. Chvilku ho necháte bez dozoru … a vynalezne si internet!
