Fotografové tenhle sport milují. A nikdo jim nevynadá, když se na snímek nevejdou obličeje

Fotografové tenhle sport milují. A nikdo jim nevynadá, když se na snímek nevejdou obličeje Zdroj: Profimedia.cz

Markéta Sluková a Kristýna Kolocová pózují pro Sport Magazín
Miroslava Knapk...kdo?
Kiki a Maki v roce 2010 - ještě před "objevením"
Na olympiádě se dostaly do čtvrtfinále, v médiích ale na vrchol
Nikdo jim teď neřekne jinak než Kiki a Maki
7 Fotogalerie

Špotáková? Knapková? Ne, vítězky se jmenují Kiki a Maki

PETR VOLF

Plážové volejbalistky Kristýna Kolocová a Markéta Sluková sice na hrách v Londýně nepřešly přes čtvrtfinále, což je hranice, která odděluje opravdový úspěch od solidního výsledku, ale podle zájmu českých médií to vypadá, že vyhrály úplně všechno. Je jim věnovaná větší pozornost než Špotákové nebo Knapkové, které svoje disciplíny ovládly s obrovskou převahou před ostatními. Jenže něco jim evidentně chybí.

Kristýna (ta pihatá) a Markéta (ta blonďatá) hrají totiž beach volejbal, a tak na pískovém hřišti dovádějí s nelíčenou radostí jako koťata, a hlavně mají ten sporý úbor (bikiny a top), jenž jim sluší ještě víc než jejich soupeřkám, od nichž dostaly nakládačku. To je v tomhle sportu naprosto zásadní, však je velikost jednotlivých součástí „dresu“ přesně dána, protože žádná nesmí zakrývat tělo víc, než je nezbytné.

 

Kdežto Mirka Knapková dře v lodi na vodním kanálu a není přitom ani pořádně vidět, Bára Špotáková jako oštěpařka sice hází daleko, ale moc se neodváže: rozběh, hod – a hotovo. Možná kdyby si aspoň rozervala dres, ale na to je příliš v klidu.

 

Kristýna a Markéta si to všechno kolem opravdu užívaly. Kiki a Maki, jak si mazlivě říkají, zaujaly dokonce Kevina Duranta, hvězdu z amerického basketbalového Dream Teamu, který je požádal o společnou fotku. Nebylo to naopak! Pokaždé hrály před plným publikem, aplaudujícím jejich odvážným skokům za zdánlivě ztracenými míči, po nichž si musí vždy pečlivě upravit neposedné „trenky“. A když se poplácaly a objaly po úspěšné smeči, ještě přilily oleje do ohně.

 

Někdy prostě nemusí být nutně vítězem jen opravdový vítěz. Stačí se krásně smát, dobře vypadat, ochotně a bezprostředně odpovědět na jakoukoliv otázku. Média to ocení! Poučení? Nejenom vítěz musí brát všechno. Mám za to, že jde o velmi optimistické poselství, jakkoliv jsem si vědom, že feministky se mnou nebudou souhlasit.