Jak poznáte národnost řidičů na dálnici
V posledních týdnech jsem najezdil tisíce kilometrů na evropských dálnicích. Samozřejmě mi nemohly uniknout šoférské návyky různých evropských národů. Ostatně i proto jsem stále naživu.
Třeba Němci. Právě na německé dálnici nejlépe pochopíte, proč zrovna oni kdysi vojensky ovládli a úředně administrovali většinu Evropy, jako by to byla jejich vlastní země. Dopravní značení totiž dodržují s bezmyšlenkovitou lehkostí.
Na svých dálnicích, které na rozdíl od nás nestaví ze starých pneumatik, takže je nemusí zavírat hned po otevření, Němci létají bezpečněji dvěstěpadesátikilometrovou rychlostí, než se my kodrcáme osmdesátkou. Jakmile ale vidí omezení na stovku, dupnou na brzdy, jako byste po nich chtěli další peníze na Řecko. V tu chvíli se i německá dálnice mění na naši D1, takže jste rádi, když manévr přežijete. Ne náhodou se v těchto momentech ihned zcela uzavře i jinak poloprázdná čtyřproudá dálnice. Možná to má psychologicky něco společného s bavorskými lederhosen.
Anebo Poláci. Ti jezdí ještě hůř než my. A úplně nejhůř při předjíždění; jakmile někoho téměř předjedou, takže řidič za nimi automaticky předpokládá, že uhnou zpět do pravého pruhu, začnou intenzivně přemýšlet o všech národních křivdách, které jim všechny ostatní evropské i neevropské národy v posledním tisíciletí způsobily, a předjížděcí manévr nikdy nedokončí. Snad je to pomsta za to, že je nikdo nemá moc rád.
Velmi svébytní ovšem na dálnici bývají i Italové, hlavně ohledně pruhů. Všimli jste si, že mají vážný mentální problém s jízdou v pruzích, místo níž upřednostňují jízdu mezi pruhy? Kdo se pak může divit, že ještě nedávno stával v Itálii i pouhý chleba milion lir? Jak můžete ekonomicky řídit Sicílii, když nezvládnete dva pruhy na silnici?
Na jihu Evropy jsem potkal i pár Švédů. K nim mám jediné: jsou stejně nudní jako jejich volva či saaby, které kromě nich stejně nikdo nekupuje, takže věčně krachují; Švédové nejezdí ani moc rychle ani moc pomalu a vesměs dodržují předpisy. Podle mě zaslouží pořádnou pokutu.
Což zcela určitě platí i o Rakušanech. Dokážete pochopit, že si ve své zemi vystavíte síť velmi kvalitních dálnic, na těch pak ale omezíte rychlost na stovku a tu budete ještě paličatě dodržovat? Scheisse! Fakt, že i pirát Aleš Trpišovský je na dálnici menší pohromou než kolona Holanďanů s karavany, jistě nemusím zmiňovat. Ostatně všechny rodiny s karavany by měly trávit dovolenou na parkovišti před vlastním domem.
A co my Češi, dálniční vrazi? Je to s podivem, ale v zahraničí patříme k lepším řidičům. Rychlost vesměs dodržují jak lidé ve fabiích, kde je to dáno výrobcem, tak i ti v lepších autech. Snad se bojíme vyšších pokut v eurech, případně se nám nechce domů – oboje vcelku pochopitelné. Čecha tak bezpečně poznáte, až když vyleze z auta: muž i žena bude vždy mít na nohou mohutnou turistickou obuv, jíž jsme u nás povýšili na společenskou uniformu, i když se vrací z rozpálené italské pláže!
