Marek Dalík: první zatčená kasírtaška
Navzdory všem skeptikům pokračuje protikorupční tažení Nečasovy vlády. Po Davidu Rathovi z ČSSD a Vlastě Parkanové z TOP 09 skončila v policejních sítích další velká ryba, tentokrát spojená se stranou občanských demokratů. Lépe řečeno s jejich bývalým předsedou Mirkem Topolánkem.
Na první pohled to může vypadat jako velká prohra ODS, ale Nečas se z Dalíkova zatčení ve skutečnosti raduje. Za prvé má teď v ruce důkaz, že policie vedená Janem Kubicem nejde jen po konkurentech ODS, ale zatýká i v řadách občanských demokratů. A za druhé policie s Dalíkem tak trochu trefila i Topolánka, který má velmi blízko k Petru Tluchořovi, nejvýznamnějšímu z rebelů organizujících vzpouru proti Nečasovi. Pokud stojí za tluchořovskou vzpourou Topolánek, jak lze občas zaslechnout, dá se předpokládat, že po zatčení Marka Dalíka odhodlání „rebelů“ poněkud ochladne.
Ale zpět k případu Dalík, neboť zatčení člověka, pro nějž se v českém politickém prostředí z nějakého důvodu vžil pojem kasírtaška, je událost mimořádného významu. Nikdo takový se zatím za mřížemi nikdy v minulosti neocitl. A zvláště ne pobočník předsedy vlády! To je opravdová novinka. Rath kasíroval sám, Parkanová byla bílým koněm. Dalík je však jiný případ.
Nikdy sice neměl žádnou oficiální funkci, byl jen „přítelem“ premiéra, ale ve skutečnosti byl u všeho. V roce 2006 například s Miroslavem Šloufem dohadoval obchod známý jako „kerosin za přeběhlíky“, kdy Topolánkovu vládu podpořili poslanci ČSSD Melčák a Pohanka. No a pak najednou ruská společnost Lukoil získala kontrakt na dodávky leteckého paliva na ruzyňské letiště.
Byly tu však i další velké obchody, byly tu i Topolánkovy milované ČEZ. Byla tu legendární Topolánkova (ODS), Dalíkova (Topolánek), Řebíčkova (ODS), Urbanova (ČSSD), Romanova (ČEZ) či Johanesova (ČEZ) dovolená v Toskánsku, kde si nějaký boháč prostřednictvím manažera J&T pořídil luxusní vilu a napsal si ji na lichtenštejnskou firmu Raben Anstalt, aby ji v sezóně mohl nerušeně pronajímat zrovna Marku Dalíkovi a jeho nejlepšímu kamarádu Topolánkovi. A na zahradě domu patřícího nejmenovanému výstředníkovi se jako na potvoru najednou začala kupit díla významných českých umělců. Kdo tím majitelem asi tak mohl být?!
Člověk nemusí být zrovna génius, aby si to dokázal dát dohromady. Naštěstí tu máme policii, jež takové věci umí vyšetřit. Stačí, tak jako ve Vondrově dodnes nepotrestaném, ale zato masívně medializovaném případu ProMoPro, sledovat toky peněz. A také by bylo dobré konečně začít prošetřovat obchody a provize vyplácené státem ovládanou společností ČEZ, která s J&T v Topolánkově premiérské éře intenzívně obchodovala.
Možná by se pak vyjasnilo mnohem víc než jen nákup jedné vily na italském pobřeží. A možná by pak na svobodě běhalo méně kasírtašek.
