Prezident Kaderka? Spíš ostuda tenisu!
Ivo Kaderku, prezidenta Českého tenisového svazu, jak zní jeho oficiální titul, tenisti nikdy nebrali vážně, tedy především hráči a hráčky, kteří něco dokázali. A je úplně jedno, jedná-li se o hvězdy minulosti nebo současnosti.
Je směšný s tou svou vizáží i těžkopádným stylingem připomínajícím ambiciózního budovatele socialismu z osmdesátých let minulého století. Má reprezentovat elegantní sport, místo toho působí jako bafuňář okresního formátu. Jenom těžko si ho lze představit na kurtu s raketou v ruce. Vlastě: raději si to ani nepředstavovat!
Proto je nanejvýš trapné, když se tváří, jako by za úspěchy českého tenisu stál jedině on. Právě on rozhoduje, která z hráčských legend bude přítomna na finále Davisova poháru, jež proběhne za dva týdny v pražské O2 aréně. Zve totiž ze zásady jenom toho, kdo je k němu patřičně servilní nebo má politický vliv: proto byl vždycky vítán jeho kamarád Ivan Langer, Mirek Topolánek, samozřejmě Václav Klaus.
Díky takovým kontaktům si utvrzoval svoji důležitost. Jakmile však někdo vyjádří odlišný názor, jak by se měl tenis „dělat“, okamžitě se dostane na černou listinu, jako se to stalo Janu Kodešovi, Tomáši Šmídovi nebo Pavlu Složilovi. Ale také Haně Mandlíkové a Martině Navrátilové. Všechny se mu podařilo nejméně jednou urazit, pomluvit, překroutit jejich výroky.
Jistě, je na ně alergický jaksi z podstaty, protože cítí, že mezi ně nepatří. Jenže tyhle šampióny prostě nemůže přehlížet – na rozdíl od politiků jsou součástí české tenisové DNA, která byla vždycky založena na nekompromisních kreativních osobnostech.
Lendla, Kodeše a Šmída nakonec na finále proti Španělsku pozve Mezinárodní tenisová federace, protože jim bude předána cena za více jak dvacet startů v prestižní týmové soutěži. Složil tolik startů nemá, a tak se jej nikdo ani neobtěžoval oslovit, aby do Prahy přijel. Kaderka se bez z něj prý obejde. Takže ho zve Radek Štěpánek, jeden z klíčových hráčů současného týmu, který podle svých slov s „prezidentem“ osobně nemluvil už několik let.
Respekt okolí se nedá koupit ani získat politickými konexemi, ten se musí férově vybojovat. A pokud k tomu Ivo Kaderka neměl příležitost na světových dvorcích, tak se o něj mohl pokusit taktem a slušností. Stačí umět říci: „Děkuji!“ nebo „Promiňte…“ Nic to nestojí, a kdo to přesto nedokáže, je slaboch. Tenisté si takového prezidenta nezaslouží.
