Před rozhodnutím: prohraje koalice všechno?
Na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny šlo o daleko víc než o pár zákonů. S malou, jen velmi malou nadsázkou se dá říci, že vládní koalici, a možná nejen jí, šlo o všechno.
V současné době jsou vláda a koalice vystaveny řadě svodů: slevte, holoubci, a všechno bude v pohodě. Problém je ovšem v tom, brutálně řečeno, že když se někdo rozhodne podělat se jen trochu maličko, zpravidla se podělá důkladně. Z něčeho, co přece jen stojí za to, aby to člověk držel a prosazoval, se stane něco, co se sice držet a prosazovat taky dá, jen to už nemá žádný smysl.
Věci veřejné prý vysílají signály, že by vládu podpořily, pokud jim vyhoví ve věci daní. Chtějí tedy totéž co „rebelové“, jen spolehnutí je na ně přitom možná, je-li to vůbec možné, ještě menší.
„Rebelové“ naopak podle dnešních Lidových novin slibují: když schválíte balíček v podobě, jakou navrhujeme, my zase schválíme zákony k důchodové reformě, bez nichž je obtížné sestavit rozpočet.
ODS by se hodilo hlasovat o balíčku až po víkendovém kongresu, jinak by na něj jinak mohl jít současný předseda vlády zároveň jako svržený premiér, což není výhodná pozice.
Ve skutečnosti měla koalice a vláda nechat projednat balíček co nejdřív a se sazbami DPH v původním znění. A nechat o něm hlasovat. (Odklad hlasování po kongresu je nešťastný. Místo aby na kongres šel oslabený premiér, předstoupí před PS nejspíš velmi oslabený předseda vlády. „Rebelové“ jsou na koni.)
Od toho, aby byl balíček přijat v původní podobě, odvisí to, zda vládu bude moci někdo do budoucna vůbec ještě někdo považovat ne snad přímo za důvěryhodnou, ale za aspoň trochu akceschopnou.
Je velmi pravděpodobné, že se „rebelům“ podaří s podporou opozice prosadit pozměňovací návrh, zachovávající nynější sazby DPH. Pokud se s tím vláda smíří, dá najevo, že není schopna prosadit nic a prohrála všechno.
Při závěrečném hlasování nemůže koalice samozřejmě hlasovat pro svržení vlastní vlády. To ale není jediná možnost, možnost je (snad) se zdržet a (určitě) se hlasování nezúčastnit. Důvody jsou dobré, přesvědčivé a pochopitelné, dají se před veřejností vysvětlit a obhájit.
Před tím by měla být koalice nutně dohodnuta s ČSSD na okamžitém hlasování a společném postupu ohledně předčasných voleb.
Rozhodující hlasování přitom není to závěrečné o důvěře vládě, ale to o pozměňovacím návrhu. Pokud před ním bude všechno jasné, moc by mne zajímalo, jak by dopadlo, resp. kdo a jak by návrh podal. Respektive jsem přesvědčen, že to vím.
Problém je jediný: bylo by to řešení „ideální“. V české politice se k podobné vypjaté konfrontaci zatím vůbec nikdy nikdo neodhodlal, a je to málo reálné i vzhledem ke stavu ODS a trochu asi taky TOP 09 (Starostové nejsou asi zcela v souladu s vlastní topkou). Zejména ODS nemá nic vlastního, pozitivního, co by postavila proti „klausismu“: nikdo se tam o to ani vážně nepokusil.
A dále, nebylo by to řešení konečné: ODS a koalice by získaly jakýsi časový odklad, který by nebyl odkladem, jaký získá člověk, který se upsal čertu (čert si ho stejně odnese, jen marasmus do té doby pokračuje ještě v horší podobě), ale přece jen jakousi nadějí.
Takže je bohužel předem zjevné, že k ničemu podobnému ani náhodou nedojde.
Více textů autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.
