Vánoce, Vánoce přicházejí
Bývaly roky, kdy ve škole naproti zkoušely Barbíny di Praga prosincové Dlúhé noce už od půlky srpna, ovšem kde a co zakoušely potom, nevím, jejich naivní hlasy už dávno umlkly.
Máme již půlku listopadu, a přestože první sníh smočil pražskou dlažbu již s koncem října, správci komunikací dosud mnohde neopentlili ulice červeno-zeleno-zlato-blikajícími girlandami a uštvané prodavačky v nejednom supermarketu ještě stále usilovně hledají cédéčka s vánočními zpěvy, která teprve před pár měsíci jejich předchůdkyně pečlivě uložily k letnímu spánku.
Marketingoví stratégové nadnárodních řetězců oprašují a retušují oprýskané Santy Klause a propagační oddělení řetězců hluboce podnárodních - tak jako posledních dvacet let - marně vymýšlejí ryze českou alternativu pro toho tlustého páprdu v červené uniformě, jehož si rok co rok děti pletou s nahatým Ježíškem.
Reklamní agentury už dávno zachrlily své klienty slogany o svátcích klidu, míru a slev a dramaturgové České televize se válejí smíchy na projekcích sto let starých Silvestrů budiž pestrů, které nám s koncem roku pyšně za pravidelných 135 korun měsíčně naservírují (co byste taky za necelých sedm dolarů chtěli?!).
Na Nově už jistě vyhrabali kazetu s Mrazíkem (Premiéra na Fandovi?), zatímco primáci již mají dávno slavnostně Prostřeno s receptem na Kapra na slzách dojetí. Švédův nábytek mizí za zvuků Nesených novin a Pasoucích pastušků z modrožlutých skladišť, aby jinde v hypotékami zatížených budoucích skladištích přispěl ke kolaudaci, a Vánoce tak byly prožity ve svém vlastním (Kolauda, kolauda, Štěpáne!). Vánoce jsou za dveřmi a klepou na ně.
Už je to tak a i pro nás, grafiky, jsou Vánoce v plném proudu a pro některé z nás už i rok 2013 dávno ztratil kouzlo čehokoli příštího. Nevím, jak ostatní, ale já už dávno odeslal tisková data pro vánoční dárky a pozornosti, jimiž moji klienti v pravý čas vánoční zanesou vaše kastlíky a pracovní stoly, aby si udrželi vaši přízeň a ochotu se i nadále jejich nekonečně dynamickými a pro vás výjimečně akčními nabídkami zabývat.
Stejně tak novoročenky s originálními předsevzetími (mj. „Budeme ještě lepší“, jako by dosud byli úmyslně horší než za rok) již leží v tiskárnách vyštosované a připravené k nastrkání do firemních obálek s razítkem rolničky, jenom s tou svou si nevím rady, to víte, nechci zklamat.
Už aby bylo za šest týdnů a my vystrkovali Vánoce zase za dveře. Mezitím projdou našimi životy, prošmejdí nám portmonky a pro Santův červený vaťák s naftalínovými tabletami v kapsách najdeme roční podnájem v šatníku.
Vánoce, Vánoce odcházejí, řekneme si. Konečně!
