V Americe umíraly děti. A jediný efekt? Neuvidíme oblíbený seriál

Pravidlo, podle kterého se ve zpravodajství uděluje událostem priorita, zní celkem jasně. Čím blíže divákovi se daná věc odehrává, tím je důležitější. Cynicky řečeno: Jeden mrtvý na Václaváku rovná se deset mrtvých v Německu, a to se rovná stu mrtvých v Afghánistánu.

Jednou za čas se ale stane něco, co daná pravidla poruší. Páteční masakr v americkém Connecticutu byl přesně takovou událostí. Hrůznost činu šíleného vraha není třeba nijak rozebírat nebo analyzovat. Smrt malých a bezbranných dětí je věc, která zamrazí do morku kostí každého. Je to proti přírodě a vnímáme to všichni stejně. Vnímají to tak samozřejmě i Američané. Jim jejich smutek a lítost nad zbytečně ztracenými životy umocňují média, jež každou minutu dokola opakují záběry na truchlící rodiny a fotografie obětí. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka se nechal v nedělních Událostech slyšet, že Newtown čeká, až opadne mediální smršť, a pozůstalí budou mít konečně čas v klidu oplakávat své blízké.

A to je přesně to, co by se nemělo stát. Zatímco v jiných případech považuji neustálé omílání tragických příběhů sdělovacími prostředky za jakousi formu vydírání diváka, snahu o senzaci a zvýšení sledovanosti, v tomto případě doufám, že budeme tváře dětských obětí sledovat na obrazovkách a v novinách ještě dlouho. Že média onu „smršť“ neukončí a budou pokračovat, tak dlouho, dokud se v Americe nenajde někdo, kdo se nehodlá donekonečna opájet pocitem absolutní svobody a možností vlastnit zbraň, a něco se změní.

Bohužel, zatím můžeme vidět jen naprosto absurdní a zbytečné snahy o to být papežštější než papež. Stejně, jako tomu bylo nedávno v Auroře, při řádění vraha v kině na premiéře filmu Temný rytíř povstal. Místo, aby se začal vážně řešit druhý dodatek ústavy a třeba alespoň někdo se snažil zasadit o to, aby si člověk v USA nemohl zbraň pořídit legálně dřív, než se může napít alkoholu, začnou se zakazovat násilné filmy a seriály.

Ano, ve světě neomezeného přístupu k internetu a nekonečné řadě brutálních počítačových her je tohle určitě ta správná cesta. Podle agentury AP vzhledem k pátečním událostem televize neuvedou nové epizody seriálů Family Guy a American Dad, které by mohly svým obsahem „rozjitřit city diváků“. Stejně tak se diskutuje o filmu Django, dramatu z období před občanskou válkou, kde se nešetří krví. Jeho režisér Quentin Tarantino jej marně obhajuje s tím, že „tragédie se stávají a vina by měla padat na ty, co spáchali zločin.“ V Americe se prostě věci řeší raději na efekt, teatrálně a hloupě.

Na Djanga si tedy holt přinejhorším zajdou do kina o týden později, ze zrušených dílů animáku se také nikdo nezblázní, v Newtownu se dotruchlí a jedeme dál. Vstříc novým masakrům.