Kdy skončí i Karolína Peake u soudu?
Začínám se celkem bavit, či spíš obávat. Když jsem začátkem prosince odjížděl do Jižní Ameriky, byla vicepremiérka a šéfka LIDEM Karolína Peake málem ministryní obrany. Pak ji pár dnů, přesněji osm, údajně i byla. Když jsem se na Silvestra vrátil, už jí zase nebyla ani málem!
Svým způsobem Peake obdivuji. Počtem dnů svého ministrování trumfla i někdejší „lednovou“ ministryni kultury, dokumentaristku Helenu Třeštíkovou. Ta vydržela trpět kulturní politickou iluzí dva týdny. Poté zjistila, že politika je… Politika!
Což mě vede k soudu. Ne že bych měl důkazy, že Peake páchá nějakou trestnou činnost, samozřejmě kromě té politické. Jde jen o to, že její politická kariéra nabrala v posledním tři čtvrtě roce nebezpečně ošklivý bártovský orbit: trhla se z legračního projektu Víta Bárty jménem VV, aby s původně věrnými Bártovými lidmi založila ještě legračnější projekt jménem LIDEM, přesněji zhruba stočlennou vlivovou partu.
Načež jako by záhy vyrazila ve starých dobrých Bártových šlépějích, včetně bryskního ministrování i vyhrožování a následného odcházení a neodcházení z vlády i rezignace vlastních partajních hlavounů - viz padlý místopředseda LIDEM Viktor Paggio.
Ten, sám Bártovo politické dítě na inzerát, se už zřejmě nemohl dívat na to, jak se i LIDEM začíná podobat VV, a požadoval, aby strana dodržela aspoň jeden z mála svých slibů a odešla k desátému lednu z vlády – upřímně vůbec ne špatný nápad.
Když ale zjistil, že se Peake ve vysoké vládní funkci velmi zalíbilo, takže klidně znovu veřejně popře i sama sebe, přestal si na místopředsedu LIDEM radši hrát.
Na což Peake – mimochodem - zareagovala tak, že její LIDEM Paggiův zrušený post vlastně nepotřebují; straně prostě bude lépe bez něj.
Takže mi teď u LIDEM na bártovském politickém orbitu vlastně logicky chybí už jen konec se soudem.
A zvlášť v případě, že Peake vloni v dubnu utíkala od Bárty s oficiálním odůvodněním, že už se nemůže dívat na obdenní politickou destrukci, tedy věčné vyhrožování, vydírání a (ne)odcházení z vlády. A vidíte: rok se téměř sešel s rokem…
Určitým způsobem je vlastně Peake ještě horší než Bárta. U něj jsme všichni viděli, slyšeli i věděli, že je trochu rozdvojená osobnost; takže se sem tam mění v Napoleona, paranoidního bezpečáka, bankéře s bezúročnými půjčkami…. Jinými slovy: když jste zapnuli televizi, věděli jste, že bude sranda. S Peake žádná sranda není, spíš hrůza. I sebehorší věci vám totiž oznámí s tak vážnou tváří, že se začnete bát, že to fakt myslí vážně.
