BOHUMIL DOLEŽAL: Jan Fischer svým závazkům dostojí!
Jan Fischer má za sebou pozoruhodné vyvrcholení své politické kariéry. Do prezidentské kampaně vstoupil jako kandidát nezávislý, nezaujatý, a po všech stránkách neutrální. Jeho úsilím bylo stát se přijatelným pro co nejvíce lidí a zpočátku se mu to dařilo.
Měl ostatně za sebou v tomto směru výraznou a úspěšnou politickou minulost: rok dělal úřednického premiéra, aniž by narazil u tak rozdílných a přitom výbojných typů jakými byli Paroubek, Topolánek a Klaus. Zároveň si (možná právě tím) získal velkou přízeň veřejnosti. Tímto slalomářským výkonem si bezpochyby vysloužil označení Šárka Záhrobská české politiky.
Prezidentská kampaň ovšem, jak se dnes říká, „byla nejen o tom“ kdo je dostatečně konsensuální, „ale i o tom“ kdo se hodí na Otce národa. Toho využili příznivci pankáče Karla a za zády svého guru účinně oholili zručného slalomáře o polovinu preferencí poukazem na jeho členství v normalizační KSČ. Miloš Zeman jim z pozadí polohlasně sekundoval.
Sám pankáč Karel je v tom ovšem nevinně (podobně jako kdysi jiný významný český aristokrat, Boleslav II., ve vyvraždění Slavníkovců). Fischer však nezatrpknul, před prvním kolem dával najevo sympatie Schwarzenbergovi. Vysvětlil to pak přesvědčivě a pragmaticky: nechtěl si rozzlobit Schwarzenbergovy voliče. Věděl totiž, že ve druhém kole bude potřebovat i jejich hlasy. Do druhého kola se bohužel nedostal a tak se před jeho započetím mohl, pokud jde o podporu, zachovat už zcela zásadově. Což taky učinil a podpořil Zemana.
Pan Fischer sice během kampaně spoustu lidí, kteří mu důvěřovali, ztratil, ale jednoho ne, totiž sebe sama. Projevilo se to i na výdajích na propagaci. Hned po Zemanově vítězství mu Fischer pogratuloval, a nyní se oba braši sešli v Zemanově provizorní rezidenci. Šlo, jak pan Fischer uvedl pro dnešní Právo, o čistě přátelskou schůzku. Zavzpomínali si na právě skončené volební klání a jak už to mezi starými známými chodí, stranou nezůstaly ani „témata společenská“. V tom rámci i česká politika. Nějaká nabídka na další Fischerovo působení přirozeně nepadla: „o nabídkách to nebylo“.
Nyní pan Fischer odjíždí na dovolenou, kde chce přemýšlet právě o budoucnosti. Uvažuje o různých variantách: od byznysu přes státní správu až po veřejných sektor. Doufejme, že po rozhovoru s budoucím prezidentem bude to uvažování o něco méně mučivé.
A ještě jedna dobrá zpráva, kterou pan Fischer sdělil novinářům po schůzce se Zemanem: v novinách se spekulovalo, že původně uvažoval o spolupráci s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO 2011. Další spekulace hovořily o pomoci dobročinného miliardáře s úhradou osmi milionů Kč, které dluží za prezidentskou kampaň. Fischer nyní ovšem jakoukoli spolupráci s panem Babišem rezolutně vyloučil. Určitě bude schopný svým závazkům dostát.
Více textů autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.
