Úvodník

Úvodník Zdroj: Jan Ignác Říha / ČTK

Zanícený palec: Otevřený dopis našemu nejvyššímu ústavnímu činiteli

Pavel Šafr

Vážený pane prezidente,

 

již několik týdnů musím myslet na Váš palec. Myslím na něj už od soboty 23. února, kdy ČTK vydala zneklidňující zprávu, že Váš palec je zanícen.

 

Ta zpráva mě sklíčila tak, že jsem nemohl spát, musel jsem na něj pořád myslet. Dokonce se mi o něm i zdálo. Tolik mě trápilo, že jste kvůli tomu nešťastnému palci již tolikrát upadl, a to i před zraky těch odporných novinářů.

 

Brzy ráno 24. února mi to ve ­sprše celé došlo: Achilles měl patu a náš ­hrdina má palec! Toť jest to citlivé místo rekovo! A to je i to nejcitlivější místo naší krásné země! Když Váš palec bude ve svém zanícení nadále chřadnout, bude i Česká republika pod tíhou svých bolestí upadat. Bude padat se svým prezidentem, ta naše opilá země. A když se Vašemu palci bude dařit dobře, i naše země rozkvete a my se budeme zase všichni cítit bodře jako Vy.

 

Proto teď vždy, když pohlédnu na Pražský hrad, vysoko nad ním mi v představách ční Váš nejdůstojnější palec, hrdý navzdory svému zanícení jako stéla egyptská a na něm vlaje to Vaše hrdé heslo: Pravda vítězí!

 

Pane prezidente, již od února bolestně postrádám další informace, jak se má Váš palec dnes, a proto tímto žádám tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky, jakož i všechny zde působící tiskové orgány, aby nás občany i nadále pravidelně o stavu Vašeho palce informovaly. Jsem rozzuřen na naše média, na ty zatracené ostrovy negativní deviace, že informují o kdejakých podružnostech a na Váš palec a jeho význam pro osud naší země zapomínají.

 

Novináři nás informují o zbytečnostech, jako třeba, že chcete jmenovat komunistu Remka velvyslancem v Moskvě. Ten člověk obletěl planetu, pravda, jenom proto, aby znásilnění naší země v srpnu 1968 nás Čechy tolik nebolelo a abychom si navzdory sovětské armádě také trochu užili stav beztíže. Ale proč byste ho nejmenoval, když umí tak hezky rusky?

 

Také jsme se dozvěděli zcela podružnou informaci, že jste jmenoval ústavním soudcem člověka, který jako komunistický prokurátor posílal kluky do vězení za to, že se vzpírali nastoupit k armádě. Jako by nějak vadilo, že ústavní soudce, obránce demokratické ústavy, bránil dříve zákony diktatury!

 

Dovídáme se také zbytečné informace o Vašich formálních i neformálních poradcích. Cožpak z hlediska věčnosti není tak nějak jedno, že mezi nimi kraluje pan Nejedlý z firmy Lukoil, což je něco jako detašované pracoviště moskevského Kremlu?

 

Také se dovídáme zbytečnosti o tom, jak se snažíte odvděčit za podporu ve volbách komunistické straně nebo rodině Václava Klause. Sledujeme bez zájmu informace, jak postupně měníte ústavní systém České republiky na poloprezidentský, lehce autoritativní a Ruskem inspirovaný režim, v němž zdaleka ne jen zahraniční politiku řídí přímo prezident.

 

Úspěchy Vaší bohatýrské cesty do Rakouska byly hanebnými novináři téměř zcela zamlčeny. Jen jsme se dozvěděli, že jste přišel se zajímavým alternativním řešením problému s naší někdejší třímiliónovou německou menšinou: Prý jsme místo odsunu mohli všechny sudetské Němce popravit. Příště, až budete v Rakousku nebo v Německu, ještě jim prozraďte, jak byste ty popravy technicky realizoval. Jistě Váš příspěvek k řešení národnostních problémů dojde svého ocenění.

 

Vidíte, pane prezidente, jak novináři špatně pracují! A to místo toho, aby správně a pravdivě informovali o tom, proč tolik padáte. Prosím, zasaďte se o to, aby ty správné informace proudily z Hradu až k nám občanům nerušeně, plynule a bez pokřivení od těch všech křiváků, kteří Vašemu palci nepřejí, či v něj dokonce ani nevěří.

 

Ujišťuji Vás, že zde v redakci pracujeme na svém polepšení ve smyslu Vašeho vyjádření o faktické zbytečnosti svobody slova a budeme se zanícením sledovat Vaše zanícení.

 

Váš Reflex