GLOSA MARKA STONIŠE: Revize jízdenek! Přichází Bělobrádek
Nasedáme s manželkou v pražských Holešovicích do tramvaje a vyrážíme na výlet do Stromovky.
Otevírám noviny a čtu předvolební rozhovor s předsedou lidovců Pavlem Bělobrádkem. Jsem však vyrušen. Na další zastávce totiž nastupuje mladá těhotná žena s kočárkem a čtyřmi dětmi. Chová se agresivně, hlučně a neomaleně. Uvažuji: Té paní je kolem třiadvaceti let, v životě nepracovala a pracovat nebude. Vzhledem k tomu, že základem výchovy dětí je osobní příklad rodičů, její děti si zjevně také vztah k práci nikdy nevybudují.
Rodina nakonec vystupuje o dvě zastávky dále. Znovu se začítám do rozhovoru s panem Bělobrádkem: „Potřebujeme, aby si lidé uvědomili, že ten, kdo nemá děti, je černým pasažérem důchodového systému,“ tvrdí.
Pokouším se jeho slova pochopit. Aha! Takže my dva s manželkou, kteří bohužel nemáme děti (z důvodů, po kterých není nic panu Bělobrádkovi ani tomuto státu), platíme celý život do důchodového sytému jako mourovatí, jsme černí pasažéři systému. A paní, která právě vystoupila, má být jeho budoucností.
Jsou výroky, které dokážou politikům zlámat před volbami vaz. Troufám si tvrdit, že pan Bělobrádek se právě jednoho z nich dopustil.
