JAN JANDOUREK: Ať Zeman neblouzní a státní dluh platí ze svého. Může za něj i on
Prezident podmiňuje účast podnikatelů na jeho zahraničních cestách tím, že přispějí na zmenšení státního dluhu. Dost nechutné.
Blouznění Miloše Zemana pokračuje. Prezident se v úterý setkal s pravidelnými přispěvateli svého Nadačního fondu na splácení státního dluhu. Na Facebooku pak napsal, že ho mrzí, že se k přispěvatelům jeho nadačního fondu nepřidala podnikatelská sféra. „Ale až budou chodit různí lidé a budou říkat - já bych potřeboval, abyste mě zařadil do podnikatelské mise, nebo já bych potřeboval, abyste se za nás přimluvil - v tomto případě přistoupím k vydírání, protože státní dluh je nás všech.“ Tak o jistých vyděračských sklonech pana prezidenta jsme něco mohli tušit, ale když to potvrzuje sám, hned víme zase oficiálně něco víc o stylu vládnutí, který tu brzo stane normou.
Nějak mu tam nepřispívají
Dluh je sice tak nějak virtuálně všech, protože všech se týká, ale mohou za něj jen někteří. Celý Zemanův fond samozřejmě nemá jiný smysl, než aby ho Zeman mohl používat pro svou propagaci. „Hle, jsem moudrý státník, který sám státu přispívá a dává do fondu každý měsíc ze svého platu 60 tisíc korun.“ skromný muž z Vysočiny se dělí s národem o poslední skývu svého okoralého chleba.
Zatím se mu příspěvky moc nehrnou, protože tam má asi 310 tisíc, takže je otázka, kdo kromě něj tam vlastně ještě něco dává. Jen aby bylo jasno, státní dluh ke konci června činil 1, 678 bilionu korun. Za letošní první pololetí se zvýšil o 10,5 miliardy Kč. Byla by to dobrá školní úloha. Kolik by musel dát každý obyvatel včetně kojenců, aby se to všechno někdy zaplatilo? Trochu to připomíná reformy ve stylu předsedy Maa. Nějaký malý zázrak, ještě by to chtělo nějak dobře pojmenovat, slova jako fond moc netáhnou.
Kdo nás zadlužil?
Jak dluh vzniknul? Za to skutečně nemohou podnikatelé ani takzvaní boháči, proti kterým se chudý Zeman nyní tak rád vymezuje. Ten dluh nadělaly vlády, část zbyl ještě z doby rozdělení federace. Pravice a levice se navzájem obviňují, kdo nese hlavní vinu. Podle pravice za to mohou rozhazovačné levicové vlády, podle levice špatně udělaná transformace. Nicméně odpovědnost je na vládách v každém případě, ony měly ruku na kase. Pokud tedy dává Zeman ze své peněženky, je to zcela na místě, protože on hlásal utrácení jako svou osobní ideologii a jeho strana dokázala výjimečně v této věci přejít od slov k činům.
Tak ať platí, když si myslí, že to k něčemu je. On si to samozřejmě nemyslí, hlavně že to celé dobře vypadá. Pokud jde o podnikatelské cesty, člověk by si myslel, že jejich cílem je třeba pomoci českému exportu. Za takovou snahu je ale třeba podnikatele potrestat.
Ještě nějakou pohádku
Prezident je buď neználek, nebo mu záleží především na sobě. Tak než bude od někoho tahat peníze, ať nejdřív přestane plánovat fantasmagorické projekty všelijakých kanálů, kde se utopí tolik peněz, až to utopí celý stát. Možná by vyšlo levněji Zemanovo ego uspokojit postavením jeho zlaté sochy, jako ji měl kdysi v Turkmenistánu Turkmenbaši. Mohla by hledět směrem k Východu, aby každé ráno prezidentovu tvář rozzářilo slunce. Jenže Zemana nezajímá zlato, to mu lze věřit, jeho plně uspokojuje jenom moc a částečně podpůrné látky.
Větší problém než státní dluh je jeho rychlý růst. Pokud ale bude Zeman přispívat ke vzniku vlád, u kterých není naděje, že ten proces zastaví, lze se na jeho návrhy dívat jen jako na pohádky pro malé děti. Že mu na to skočí pár milionů lidí, protože ty nesmysly dobře zní, už si začínáme zvykat.
