JAN JANDOUREK: Bobošíková je tradiční žena. Umí luxovat, zvláště v ODS
Záhadné kouzlo Jany Bobošíkové k sobě přilákalo i dost politiků z ODS. Skončí zřejmě jako můrky přitahované světlem lampy. Shoří jasným plamínkem.
Největším úlovkem Jany Bobošíkové pro její slepenec, pardon „blok“, Hlavu vzhůru je Václav Klaus. Dopadlo to ale jako vždycky. Opatrný Klaus není běžná ryba, která skončí v síti nějaké Bobošíkové. Je to úhoř, který nakonec unikne, když se mu něco nebude zdát. Podivný útvar, který vede ambiciózní svazačka a kandidátka na prezidenta za komunisty Bobošíková a kde se vyskytují svérázné osobnosti typu Olga Zubová a extremista Jan Kopal, nevypadá zrovna na záchranný člun české pravice.Klaus si počká, jak to dopadne, když tak se v děravém člunu utopí za něj někdo jiný.
Klaus nakonec řekl, že se sjednocování pravice do voleb stejně nestihne, ale musí k němu dojít, protože jinak tu „budou vládnout páni Sobotkové“. Miloše Zemana kupodivu nezmínil. Ale proč taky, když pana levicového prezidenta před volbou podpořil proti pravicovému kandidátovi a levicový prezident teď jeho manželku pošle velvyslancovat do Bratislavy. Sobotkové mohou mít ostatně smůlu, protože se je Zeman pokouší intenzivně zaříznout.
Spasitelé pravice
Pak jsou tu ale další rybičky, které připlavaly z akvária ODS. Zvedat hlavu vzhůru chtějí bývalí poslanci ODS Tomáš Úlehla a Michal Doktor. V Praze kandiduje jako jednička starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík, na třetím místě starosta Prahy 4 Pavel Caldr a pak zastupitelka Prahy 13 Gabriela Kloudová. Ta byla spolupracovnicí premiéra Mirka Topolánka. Na pátém místě je zakladatel „Pravé frakce ODS“ Jiří Janeček.
Ti všichni čekají, že po boku Bobošíkové budou konečně hájit tu pravou pravicovou politiku. Hájit ji ale budou nejspíš jen někde doma v kuchyni, protože preference samotné Suverenity se pohybují v nejlepším případě zatím kolem tří procent a ve většině průzkumů Hlava Bobošíkové vůbec nefiguruje. Možná se paní předsedkyně trochu spletla a novou značkou si to spíš pokazila. Ostatně Klaus své bývalé spolustraníky asi dost vypekl. Boris Šťastný za ním odhopkal z ódéesky, aby nakonec zjistil, že Klaus je jako nový Mojžíš Rudým mořem neprovede. Zůstala jen Velká matka a neodolatelná příležitost se nechat na billboardech vyfotit třeba se Zubovou, což je skutečné terno.
Otec a jeho dítka
Nebyl by to Klaus, aby se neprojevil jako starostlivý otec: „Heslo Hlavu vzhůru je nesmírně potřebné pro naši zemi. Zase hlavu skláníme, způsobujeme si to do jisté míry sami naší neuvěřitelnou nevraživostí a rozhádaností, v naší zemi dosahuje naprosto neznámých rozměrů.“
Že zrovna Klaus bude kázat o nevraživosti, to je opravdu kouzlo nechtěného. Udělal hodně pro to, aby poslední dva pravicové premiéry potopil a pak potřásal hlavou a zvedal obočí a mumlal svá moudra.
Nelze si odpustit připomenout světlou památku jednoho Klausova věrného, který zůstal nakonec jako kůl v plotě: Petr Mach a jeho Strana svobodných občanů. Tento nebohý sirotek se bude ještě dál chvíli ploužit politickou pouští se svými dvěma procenty a bezradně volat: „Kde je tatínek?“ No kde by byl, zkouší zas jinde, kdo si zaslouží podmíněnou milost, aby byl adoptován a adaptován. Vždyť výběr je tak pestrý.
