VILIAM BUCHERT: Švýcarský direkt české privatizaci, českému státu i české sociální demokracii
Ve čtvrtek po poledni léta vyšetřovaná kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti dospěla do svého zásadního bodu: pět jejich aktérů poslal soud ve švýcarské Bellinzoně do vězení. V tomto složitém případu podle obžaloby selhalo vše, co selhat mohlo – privatizátoři i české státní orgány a instituce. Zvláštní je, že se k podobnému poznání nedospělo v Česku, ale v cizině.
Celý případ navíc svědčí o tom, že některé privatizační projekty, které se u nás od listopadové revoluce uskutečnily, byly daleko za hranicemi či mimo jakékoli zákony. Jen nebyly nikdy pořádně vyšetřeny a souzeny. Nebyla k tomu politická vůle.
Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus, kteří byli v kauze Mostecké uhelné zaangažováni, si mají podle rozhodnutí soudu v Bellinzoně odsedět několik let vězení a část jejich miliardových majetků má být zabavena.
O problematické privatizaci byla přitom informována už vláda Josefa Tošovského v roce 1998 (byl to mimochodem kabinet sestavený prezidentem Václavem Havlem, který se těšil vysoké popularitě a důvěře veřejnosti), neudělala ale nic. Kauzu „nechala být“ pak i vláda Miloše Zemana i další kabinety vedené ČSSD. Vždy se ostatně říkalo, a vyšetřování ve Švýcarsku to potvrdilo, že část politické zodpovědnosti padá právě na vlády sociální demokracie (ostatně podobné je to i v kauze privatizace OKD, která se teď řeší v souvislosti s Bakalovým dolem Paskov).
Za selhání se dá považovat i to, že český stát se v minulých letech pozdě připojil k žalobám o získání miliard korun z této kauzy. Švýcarská prokuratura tvrdí, že pasivní přístup české strany se změnil až na počátku roku 2012.
Vzhledem ke stáří případu, i vzhledem k tomu, že soud probíhal v zahraničí, je zřejmé, že podobné kauzy, které se jistě při privatizaci různých podniků v minulosti u nás odehrály, již vyšetřeny a odsouzeny nebudou.
