Jak přesvědčit EU aby přispěla na kanál Dunaj-Odra-Labe? Uděláme studii za 30 milionů
Když se ještě nerozhodlo o obrovské investici v hodnotě čtvrt bilionu korun, kterou má být kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, Ředitelství vodních cest alespoň zadá studii o tom, zda a jaký má obří projekt smysl. Cena: 30 milionů. Slovy klasika: Nemusí pršet, jen když kape.
Pro server Týden.cz to řekl Lubomír Fojtů, kterého do čela Ředitelství vodních cest z vedení rejdařské firmy instaloval ministr dopravy Zdeněk Žák. Měl by tak pomoci naplnit sen Miloše Zemana a jeho slušovických přátel, prokopat kanál mezi jižní a severní Moravou a později vytvořit vodní cestu, která by Moravu spojila s Čechami.
Prezident Zeman, který o prospěšnosti vybudování kanálu opakovaně hovoří, již dříve vyhlásil, že by českou stranu stavba přišla za 15 let na 45 miliard korun. Zbývající – vyšší – částku by zaplatila EU. A nešlo by o malé peníze. Podle ministerstva dopravy celkově stavba vyjde na minimálně 250 miliard korun, nicméně konečná částka může být vyšší, protože odhad vychází ze studie publikované v roce 2005.
Problém je, že kanál Dunaj-Odra-Labe z mapy plánovaných hlavních evropských cest zmizel a Unie by tak na jeho stavbu zřejmě nebyla ochotná připlatit. Důvodem zřejmě je, že kanál by měl vést poměrně hornatým terénem a přitom v místech, kde netečou dostatečně vodnaté řeky. Alespoň na toto údajně upozorňovala bývalá nizozemská ministryně dopravy Karla Peijsová, která nyní pracuje jako odbornice Evropské komise na lodní dopravu. Podle Lubomíra Fojtů by však právě takové námitky odstranila kvalitní studie.
Vůle vykutat v naší zemi plavební kanál, který by spojil Dunaj, Odru a Labe je už staršího data. Propojení tří toků by mělo měřit 370 kilometrů a proplouvat by jím mohly (docela) velké lodě. Dohnali bychom tak jiné evropské země, které podobná díla budovaly hlavně v 19. století. V té době se to jaksi patřilo a i naši předkové skutečně o stavbě podobného průplavu uvažovali. Pak však usoudili, že se to nevyplatí a vsadili na železnici. Velká vodní díla tohoto typu raději přenechali státům ležícím na velkých řekách.
Vodní trasa za stovky miliard korun však z myslí politiků a stavbařů nikdy úplně nezmizela. Nějaké přípravné práce proběhly naposledy za protektorátu, s koncem války však došly peníze.
Nedávno se ke stavbě opět přihlásil ředitel zahraniční sekce Hradu Hynek Kmoníček. Řekl, že by vodní cesta Dunaj-Odra-Labe pomohla celé Evropské unii rozhýbat ekonomiku a pracovní trh. Podle Kmoníčka je výstavba vodní cesty otázkou příštích desetiletí a kanál by mohl být dokončen tak v roce 2030.
Stometrové lodi na vrchovině
Šlo by o technické veledílo. Plánovaná šířka vodní cesty je 40 metrů. Plout by po ní mohly lodi s ponorem do 2,8 metru a šířkou do 11,4 metru. Motorové lodi by mohly mít délku 135 metrů, tlačné soupravy dokonce 185 metrů. Pluly by místy, kde je dnes vrchovina nebo pahorkatina, vodní toky jsou deset až dvacet metrů široké a jejich hloubka se počítá v decimetrech.
Nejde jen o to překonat vysočinu a zvednou lodě o sto metrů nadmořské výšky nahoru. V kanále bude třeba také mít dostatek vody. Zejména oblast jižní a střední Moravy by byla odkázána na mocná čerpadla, která by přečerpávala vodu z Dunaje přes soustavu zdymadel. V Čechách je zase problém s nedostatkem vody v Labi. Stavbaři tedy budou muset zdolávat různá protivenství. A co přednosti stavby? Kromě lodní dopravy přes Česko snad i jakási ochrana proti povodním, především na řece Moravě. Upřímně řečeno, hlavním lákadlem asi bude, že jde o tak obrovskou investici, že by se na ní každý zainteresovaný nějak přiživil.
Autor toho textu není apriori proti vodním cestám. Rád například navštěvuje Baťův kanál na východě Moravy. Jenže, ten je o mnoho menší, vede téměř v rovině a jeho význam je dnes převážně rekreační. Investovat však nejméně čtvrt bilionu korun do díla, o jehož potenciálu (i rekreačním), existují pochyby, mu přijde zpozdilé. Snad nás ona chystaná třicetimilionová studie přivede na jiné myšlenky.
