Volební štáb KDU-ČSL

Volební štáb KDU-ČSL Zdroj: Michal Novotný

PAVEL ŠAFR: Oživení Lidovci prochází testem charakteru

Pavel Šafr

Již Ferdinand Peroutka si za první republiky utahoval ze strany lidové, že pro udržení svého ohroženého či křehkého vlivu v nekatolické zemi udělá cokoli a vleze do každé vlády. Říká se tomu poněkud nespravedlivě tradice monsignora Šrámka. Šrámek své vdovectví totiž nakonec za komunistů dost ošklivě odskákal.

Od svého vzniku se lidovci ovšem skutečně neustále potýkají s dilematem, nakolik ustupovat, či přímo jít na ruku antikatolickým náladám veřejnosti a různým levicovým štvanicím a nakolik si zachovat vlastní tvář a trvat na svých vlastních hodnotách.

KDU-ČSL je na tom nyní stejně, ačkoli její nové vedení těžko mohlo tyto letité stranické instinkty oportunismu čerpat přímo v prostředí svých starobylých stranických sekretariátů.

Výbor Klubu na obranu demokracie, jehož předsedou je spolupracovník Reflexu Bohumil Doležal, se v těchto dnech před definitivním koaličním jednáním s ČSSD a s ANO obrátil na předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka s dopisem, v němž šéfa lidovců upozorňuje na problematický postoj jeho strany k tématu církevních restitucí.

KDU-ČSL se podle názoru KOD staví k věci pasivně a alibisticky, přenechala jednání s církvemi na ČSSD a ANO s tím, že přistoupí na výsledek těchto jednání. V této věci přitom podle Klubu nejde jen o církevní restituce, ale obecně o respektování řádně přijatých právních norem a jejich nepodmíněnost změnami politických nálad ve státě. KDU-ČSL by měla dát najevo, zda upřednostňuje účast na vznikajícím vládním establishmentu, nebo zájmy práva a demokracie v této zemi. Doležal uvedl, že KOD poslal tento dopis na vědomí opozičním demokratickým stranám.

KDU-ČSL prostě prochází těžkým testem charakteru. Nezbývá nám, než se za ní pomodlit. Buď si zachová tvář a bude hájit svůj vlastní názorový proud, který rozhodně církevní restituce považuje za oprávněné a hlavně již zákonem stanovené, anebo se pod vidinou vládní role nechá přesvědčit k povolnosti. Na rozdíl od minulých dob je však KDU v docela nové situaci. Když ustoupí a bude se podílet na vládě, která bude tlačit na změnu církevních restitucí, dostane se postupně do role pouhých ministrantů nového mocenského establishmentu. Daleko větší & scaron;anci na přežití mají lidovci tentokrát v opozici než ve vládě. Jako jedna z mála stále ještě fungujících demokratických stran by si KDU-ČSL měla zvolit čest a hrdost. A nikoli podřízenou roli.