JIŘÍ X. DOLEŽAL: Náměstek pro sociálnědemokratický dozor
Legrační konflikt mezi Andrejem Babišem a sociálními demokraty o sociálnědemokratického náměstka ministra financí přináší i zajímavý otazník stran vývoje jazyka českého.
Pan Babiš řídí svou politiku jako firmu, a tak si vůbec nemůže srovnat v hlavě, že jedním z jeho náměstků, někým, kdo mu vidí pod prsty, by měl být člověk, kterého si dosadila koaliční strana, a ne on sám. Sociální demokraté naopak, v souladu s tradicí i koaliční logikou, chtějí jedno náměstkovské místo na ministerstvu financí, a tak rovnou toho pro daně. Toho nejdůležitějšího.
Konflikt má jasně předvidatelné kompromisní řešení - náměstkovské místo nějaký sociální demokrat po nějakých jednáních a přetahování dostane, ovšem bez jakýchkoliv pravomocí, s jedinou pravomocí „být u všeho“, aby mohl lépe donášet o dění na ministerstvu do Lidového domu.
Z hlediska aplikované politiky nejde o něco zaznamenáníhodného, náměstci z další koaliční strany, jejichž prvotním úkolem je hlídat koaličního ministra, aby nekradl bez účasti dalších koaličních stran, tu jsou od revoluce. A nikdo s tím nemá problém. Andrej Babiš svou roztomilou neomaleností ovšem věc vyhrotil tak, že to bude potřeba nějak nazvat a definovat. A zde nastává problém: Bude se oficiálně funkce sociálnědemokratického náměstka Andreje Babiše jako ministra financí jmenovat „náměstek pro koaliční donášení“ nebo „náměstek pro koaliční špiclování“?
Já navrhuji termín „náměstek pro sociálnědemokratický dozor“. Protože ač slova jako donášení či špiclování mohou vzbuzovat nelibost, větší hrůzu než sociálnědemokratický dozor si skoro neumím představit.
