ANDREA HOLOPOVÁ: Evropou se šíří nová vlna osamostatňování států, vlády by tomu neměly bránit
Před zhruba více než dvaceti lety se Evropou přehnala velká vlna osamostatňování států od nadnárodních útvarů. Dnes tu máme vlnu novou.
Na počátku devadesátých let se rozpadl Sovětský svaz, Jugoslávie i Československo a vzniklo mnoho malých států, které si šly vlastní cestou. Až pak se Evropa začala opět sjednocovat – tentokrát pod praporem Evropské unie. Dnes se nadnárodní útvary opět štěpí.
Stačí se podívat, co se děje těsně za hranicemi EU. V únoru proběhlo referendum v Gagauzsku, autonomní oblasti Moldávie. Obyvatelé se velkou většinou se vyslovili pro zónu volného obchodu s Ruskem, namísto přiblížení k Bruselu, které by znamenalo přijmutí všech evropských regulací. Pokud by Moldávie šla do EU, kam již delší dobu míří, chtěli by Gagauzané nezávislost.
Také proruský Krym už nechce být součástí Ukrajiny. V roce 1954 ho sice sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval kyjevské vládě, ale obyvatelstvo zůstalo většinou ruské a silně nacionalisticky zaměřené směrem k Moskvě.
Štěpení se nevyhýbá ani západní Evropě. Na podzim se chystá referendum o osamostatnění v britském Skotsku a ve španělském Katalánsku. Mnozí obyvatelé těchto regionů chtějí, aby si o svých záležitostech mohli rozhodovat sami a nedopláceli na zbytek země.
Až budete hodnotit nynější události, mějte na paměti, že osamostatněním od nadnárodního soustátí, Rakousko-Uherska, vzniklo v roce 1918 i Československo. Vlády současných států by neměly osamostatňování bránit silou. Pokud se někde lidé rozhodnou pro nezávislost svého regionu a vysloví se tak v referendu, měli by mít možnost osamostatnit se.
