Sobotka

Sobotka Zdroj: EPA

VILIAM BUCHERT: Sobotka a Zaorálek se hrbí před čínskou vládou a vymýšlí si u toho nesmysly

Viliam Buchert

V Pekingu musí mít z nové české politické reprezentace skutečně radost. Protože to, co předvedli ve středu premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek osciluje mezi absurdním divadlem a pofiderními klepy.

Šéf diplomacie Zaorálek odjede na cestu do Číny, protože kabinet chce zlepšit vztahy s touto významnou zemí. To je naprosto v pořádku a přes rozdílné názory na oblast lidských práv, je nutné s Pekingem spolupracovat a rozvíjet vzájemný obchod i řešit příliv investic. Dělá to tak každý a není na tom ani nic zvláštního, ani nic špatného.

Proč si ale u toho vymýšlí předseda vlády a ministr zahraničí nesmysly, už zvláštní a nepochopitelné je. O co jde? Jen o to, že svá slova vůbec nesměřují k domácímu publiku, ale byla na dálku poslána k uším čínských soudruhů.

Premiér Sobotka na tiskové konferenci ve středu totiž tvrdil, že Česká republika respektuje územní celistvost Číny a neuznává tibetskou exilovou vládu. Skutečně? On snad někdo z českých politiků zpochybnil územní celistvost asijské supervelmoci? Kdo? On snad někdo uznává oficiálně tibetskou exilovou vládu? Kdo? Nic takového neudělal dokonce ani exprezident Václav Havel, který byl přítelem tibetského dalajlamy. Neudělal to ani Mirek Topolánek, který také dalajlamu přijal.

Sobotka a Zaorálek prostě dělají něco navíc, co dělat nemusí. Jistě, automobilka Škoda jako součást Volkswagenu má v Číně velké zájmy a je tam i dlouhodobě úspěšná. To byla ale i bez slov současných českých politiků. Prosazuje se například i Home Credit, patřící do portfolia skupiny PPF. Ten poskytuje půjčky v říši středu od roku 2007 a chce jen letos zvýšit obrat na dvojnásobek. Výborně! Musí se ale kvůli tomu Sobotka a Zaorálek plazit před čínskou vládou po zemi? Je to náhoda?

Číně se samozřejmě nelíbí, když se někdo z významných politiků setkává s dalajlamou (například nedávno americký prezident Barack Obama). Nemá ráda, když někdo uznává Tchaj-wan, který je de facto samostatný stát, i když před tím zavírá většina světa oči. Peking nesnáší kritiku z ciziny, která míří k jeho brutální politice v oblasti porušování lidských práv. Ale současně je pravdou, že kvůli tomu Čína nepřestane s někým obchodovat. Na to jsou její vládci příliš chytří. Zvednou prst a zahrozí, ale nakonec je byznys vždy přednější. To by český premiér a ministr zahraničí mohli vědět.

Čínská vláda v posledních dvaceti letech nikdy neuznávala slabošská gesta, zásadně vnímá jen silné hráče. Ale my jsme malý hráč. Jak už teď v Pekingu ví, jsme i slabý hráč.