JAN JANDOUREK: Má stát schválit křesťanské modlitby? A co na to židé a muslimové?
Kam má zajít korektnost. Smí se Američané křesťansky pomodlit na schůzích, nebo je to proti ústavě? Tento problém ale v jiné podobě řešíme i my.
Je to město, které nikdo nemůže najít na mapě, ale soudní spor, který zde vznikl a dostal se až k Nejvyššímu soudu Spojených států, považují někteří lidé za zlom v tradici USA. Rozsudek Nejvyššího soudu prý odporuje jedné základní zásadě, na jaké je život této země postaven, totiž oddělení církve a státu. První osídlenci přistáli u břehů Ameriky s tím, že chtěli uniknout útisku ze strany jediného náboženství. Nyní byl ale tento princip opuštěn a z USA se podle autora stávají Spojené státy Saúdské Arábie. Epicentrem posunu k teokracii je město Greece ve státě New York. Každý měsíc tam zvou na zasedání městské rady křesťanského duchovního, aby pronesl modlitbu. Například reverend Lou Sirianni se modlil, aby byl Bůh přítomen a vedl toto shromáždění a to všechno ve jménu Ježíše Krista. V čem je problém? Autor, Jeff Schweitzer, analytik na Huffington Post, se ptá, jak by asi lidé reagovali, kdyby schůzi někdo zahájil prosbami k Alláhovi, nebo kdyby modlitbu vedl v hebrejštině. Je také možné si představit, jak imám otvírá zasedání kongresu citáty z Koránu. Pokud by se to někomu nelíbilo, ať si uvědomí, jak se asi cítí židé, muslimové a ateisté, když zasedání tohoto typu začínají křesťanskou modlitbou.
Soud nižšího stupně předtím stanovil, že tak jako město nemůže uložit občanům islám, nemůže jim ani uložit křesťanství. Kdyby se někomu zdálo, že ty modlitby jsou nadkonfesní, je třeba připomenout, že na konci je vždycky něco jako „ve jménu Ježíše“. Kdyby tam byl Alláh, hned jsme v Teheránu, připomíná autor.
Obrňte se, ne?
Pastor Vince DePaola konstatoval, že samozřejmě chce, aby se všichni lidé stali křesťany a občané, kteří si na křesťanské modlení stěžují, by měli být odolnější, tedy „mít hroší kůži“ řekl doslova. Jeff Schweitzer se ptá, proč by měli. Měli by také být odolní, kdyby schůzi zahajoval modlitbou imám? Stoupenci modlení také říkají, že v případě křesťanství by se to mělo brát poněkud volněji. Autor se pak ptá, co by se ještě mělo brát volněji, právo nosit zbraň, shromažďovat se, mít svobodu slova? Je to podle něj tak jasné porušení ústavy, že se případ neměl k Nejvyššímu soudu vůbec dostat.
Spor se nemusí týkat jen modlení. Jaký symbol třeba vztyčit nad hoby padlých vojáků? Křesťané si myslí, že by to měl být kříž. Ale ne všichni padlí byli křesťané. Křesťanům by se taky nelíbilo, kdyby měli mít na hrobě Davidovu hvězdu. Autor tvrdí, že Amerika není a nebyla nikdy křesťanský národ. Připomíná slova Johna Adamse, jednoho ze zakladatelů, který v oce 1797 prohlásil: „Vláda spojených států není v žádném slova smyslu založena na křesťanském náboženství.“
„Nadešel čas bojovat proti arogantní jistotě křesťanů, že mají pravdu platnější, než je pravda židů, muslimů a těch, kteří se všem náboženstvím vyhýbají. Co se děje v Greece stát New York a nyní schválil náš Nejvyšší soud, napadá náš národ virem nesnášenlivosti. Jak směšný a jak absurdní je to boj; jak je nestydatě zřejmé, že prosazování křesťanské modlitby podporuje křesťanství,“ píše autor. Aby byla slyšena i druhá strana, co vlastně Nejvyšší soud USA řekl? Podle něj „modlitba v tomto případě musí být hodnocena v kontextu historické praxe“. Je to praxe, která trvá dlouho taková modlitba „se stala součástí našeho kulturního dědictví a tradicí.“ Stejně jako výroky „Bůh ochraňuj Spojené státy“. Soudci nejvyššího soudu dále říkají, že pokud jde třeba o soud, „zamýšlené publikum není veřejnost, ale zákonodárci sami“.
Týká se nás to
Je to docela zásadní spor, který u nás v této podobě neznáme. Bylo by ale omylem si myslet, že to tu nemáme taky. Prožíváme ho kolem sporu o takzvané církevní restituce a financování církví. Základní otázka je hlubší. Jsou země, kde křesťanství patří k jejich tradici. Co by bylo Česko bez katedrály svatého Víta a bratrského biskupa Komenského a Karla IV. a jezuity Bohuslava Balbína a chrámu svatého Mikuláše? Nic, montovna. Církev tu učila lidi číst a psát a obdělávat pole a založila první nemocnice a zachovala z antiky právo a filozofii. To neudělala KSČM a Volná myšlenka.
Je potřeba říct, že pokud jde o příkoří a devastaci, tak u nás si vytrpěli stonásobně více křesťané než ateisté. O židech netřeba mluvit, ti byli rovnou zlikvidováni. Muslimy si ještě ve složité debatě musíme vyřešit. Teď je ale míček na jejich straně. Ukažte, že jste součástí řešení problému a ne problém sám. Všichni to musíme pořád dokazovat, společnost je v pohybu, nic není samozřejmé a nic není trvalé, musíme všechno říkat pořád znova. Což je dobře, veřejný život to čistí. Já jsem katolík, mně nevadí opakovat své důvody kolem dokola a uvažovat o důvodech těch druhých. Co jiného taky.