VILIAM BUCHERT: Volby do Evropského parlamentu dokazují, že jednotná EU pořád neexistuje
České politické strany tvrdí, že víkendové volby do Evropského parlamentu jsou důležité, že ovlivní naše působení v EU. V něčem mají pravdu. Jenže podobně, jako jinde v členských zemích, se k hlasování chystá opět minimum lidí. Konkrétně u nás to bylo v letech 2004 a 2009 jen něco málo přes 28 procent oprávněných voličů. V čem je ten rozpor?
Přestože jsme členem Evropské unie už deset let a přesto, že se neustále operuje desítkami a stovkami miliard korun, které se rozdělují z evropských dotací, politika dělaná z Bruselu je pořád nesrozumitelná a mnohdy až nepochopitelná.
Přesvědčení, že dotace zásadně zlepšily náš život, neexistuje. Česká republika totiž nebyla a není žádným zaostalým státem, který by nemohl existovat i bez EU. Nevyváží to ani volný pohyb kapitálu, zboží a osob. Evropská unie tak sice zůstává přijatelnou formou uspořádání na starém kontinentu, ale do srdcí obyvatel se nedostala.
A ani nedostane.
Evropská komise (vláda) i Evropský parlament zůstávají něčím, co se v myslích Čechů, Britů, Maďarů či Slováků, ocitá mimo jejich možnosti reálně je ovlivnit. Nadnárodní rozhodování je složité a odtažité, dokonce i v případech, kdy je pro nás výhodné.
V posledních desetiletích jsme navíc slyšeli nekonečné množství proklamací o tom, jak vznikne velký evropský národ, jak vše bude přijímáno s porozuměním. Nic takového se nestalo.
Jistě, Evropská unie přispěla k tomu, že antagonismy mezi velkými evropskými národy (zejména mezi Francií a Německem) jsou potlačovány, že na západě, severu i našem středu kontinentu panuje mír a spolupráce. Po staletích válek a rozbrojů je to jednoznačné vítězství. Jenže mladší generace to stále méně zajímá, evropská idea se z jejich myslí vytrácí. Že se v širokém evropském prostoru (mimo Balkán a části východní Evropy) neválčí, se už berou jako samozřejmost. Pro budoucnost to nemusí stačit.
Řeči o tom, že EU vše vyřeší, jsou navíc nesmyslné. Stačí si vzpomenout na někdejší silná slova o tom, jak Unie zvládne nezaměstnanost. Do řešení problému napumpovala desítky miliard eur, výsledek je tristní. Sny z Bruselu totiž neberou žádný ohled na ekonomickou realitu.
I proto jsme opět před volbami do Evropského parlamentu slyšeli nesmyslné sliby, jak jednotlivé strany vyřeší problémy a že je EU zázračným lékem na všechny neduhy. Strany to nevyřeší a účinný lék to není. Po mnohaleté zkušenosti je to zřejmé.
Proto je jasnější, proč se k volbám se v pátek a v sobotu moc lidí nechystá. Pocit, že se jedná o nás, ale vlastně bez nás, přetrvává.
