Střet zájmů u ministra Babiše současná legislativa neodstraní, musí se změnit zákon

Výkon státní funkce ministra Babiše zásadně ovlivňuje podmínky pro podnikání a ziskovost jím vlastněných obchodních korporací, případně společností, které vlastní zprostředkovaně přes jiné obchodní společnosti či v nich jiným způsobem vykonává vliv. Ze své pozice vicepremiér Babiš ovlivňuje jak legislativu, tak výkon kontroly, a navíc má možnosti kontrolovat aktivitu konkurence prostřednictvím Finančního analytického útvaru. Tato situace negativně ovlivňuje pověst České republiky v cizině a projevuje se to již v řadě reakcí.

Neřešitelný střet zájmů

Aktuální právní úprava přitom neobsahuje dostatečné mechanismy, které by tento střet zájmů odstranily, nebo alespoň omezily. Toto platí zejména o mechanismech upravených v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, které jsou zcela nedostatečné v situaci, kdy obchodní společnosti, ve kterých šéf klíčového ministerstva drží podíly, nebo v nich vykonává jinak svůj vliv, běžně dodávají státu zboží a služby, a účastní se volně veřejných zakázek.

Jejich účast na těchto veřejných zakázkách přitom není omezena, a to ani v organizačních složkách, které jsou ministru financí přímo podřízeny. Příkladem je Státní správa hmotných rezerv, pro niž podniky skupiny Agrofert poskytují skladovací služby a nyní soutěží i o dodávky masa do státních rezerv. Podobné situace mohou nastat i v nákupu potravin pro armádu, vězeňskou službu, složky ministerstva vnitra a mnoha desítkách dalších případů. Jen namátkou – Uniles a Wotan Forest prodávají stromky státním Lesům ČR, pardubická chemička Synthesia dodává suroviny Explosii, kde je stoprocentním vlastníkem právě ministerstvo financí. Babiš rozhoduje o předsedovi Správy státních hmotných rezerv, s níž obchoduje hned několik firem z impéria Agrofert. Jeho firma si při sklizni řepkových lánů vyžádá vratku na naftu a z plodin pak vyrobí rovněž dotovanou bionaftu, jejíž vyšší podíl v palivu si současný ministr v roce 2010 proloboval přes mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny.

Rovnost neexistuje

Propojení politické moci a privátního podnikání v tak masivní míře jsme dosud nebyli svědky a blíží se to podobě polomonarchistických režimů některých států Středního východu. Zamezení toho, aby na obchodě se státem profitoval jeho čelný představitel, který zároveň má významný vliv na fungování státu, je zcela minimální podmínkou zachování demokracie a rovnosti.

Protože zákonodárce na situaci, kdy dochází ke spojení privátního byznysu s výkonem státní moci v tak enormním rozsahu, nepamatoval, je třeba toto opomenutí napravit, a to prostřednictví novely zákona o veřejných zakázkách, která by vyloučila z veřejné soutěže takové uchazeče (obchodní korporace), jejichž beneficienti by byli veřejní funkcionáři uvedení v § 2. odst. 1 písm. c) až m) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

I když potřeba této právní úpravy vyplynula z konkrétní situace, kdy ministr financí je zároveň vlivnou osobou v celé řadě obchodních společností, navrhovaná právní úprava by měla přinést systémové řešení, které by dopředu vyloučilo obdobné rizikové situace, které nastaly po jmenování Andreje Babiše ministrem financí. Nová legislativa by se tedy neměla týkat pouze členů vlády, ale měla by zasáhnout do většího okruhu veřejných funkcionářů, u kterých může nastat obdobné riziko zneužití veřejné moci pro účely vlastního podnikání.

Jaká by měla být novela

Například poslanec ODS Bohuslav Svoboda připravil novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je právě předcházet možným střetům zájmů. Navrhuje, aby se výběrových řízení nemohly zúčastnit společnosti napojené na veřejné funkcionáře, které kvůli tomu mohou být v nezaslouženě výhodnějším postavení vůči své konkurenci. Třeba díky přístupu k neveřejným informacím od zadavatele.

„Návrhem novely řešíme nedostatky v současné právní úpravě, která neobsahuje dostatečné kontrolní mechanismy schopné účinně zabránit masivnímu střetu zájmů, ve kterém se nachází současný ministr financí,“ vysvětluje Bohuslav Svoboda. „Obhajoba a opakovaná tvrzení, že ministr přece přímo nerozhoduje a všechna výběrová řízení jsou pod dohledem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jsou pouhou zástěrkou. Zvláště, když se státní správa začíná na mnoha klíčových a velmi citlivých rozhodovacích pozicích přeplňovat zaměstnanci Agrofertu,“ pokračuje Svoboda.

„Tato novela zákona odpovídá na obavy všech, kteří se domnívají, že koncentrace politické, ekonomické a mediální moci je až příliš svůdná. Odpovídá na obavy, které se opírají o fakta,“ zdůrazňuje i Filip Humplík, předseda pražské organizace ODS s tím, že novela není mířena speciálně jen proti Babišovi.

Co Babiš udělá sám?

Bohužel Andrej Babiš sám nepřišel s žádným řešením, které by bylo typické pro západní demokracie. Nicméně v jeho případě se jedná o takovou kumulaci moci, že spoléhat se na důvěru a dobré slovo pana ministra, v tomto případě nestačí. Mohl například dávno využít svěřenského fondu a odstranit sám sebe od podnikání před nástupem do funkce, což je běžná praxe prezidentských kandidátů v USA. Dalším příkladem ze současnosti je britská vláda Davida Camerona, ve které před třemi lety hned šestnáct ministrů využilo vlastní svěřenské fondy.