Palestinský stát jako nové hnízdo terorismu. Ani ne tak nové
Proč policie nezareagovala, je zřejmě jasné. Přichází mnoho hovorů a je nutné je rychle vyhodnotit. Kdekdo si jen dělá legraci. Jako když se na koupališti volá „pomoc“. To je však pouze procesní věc, kterou si Izrael vyřeší sám. Základní problém je, co celá událost znamená pro vztah Izraelců a Palestinců.
Jistě, lidé si mají poblíž palestinských oblastí dávat pozor, to ale nic nemění na tom, že vznikl problém. Předseda autonomie Abbás sice únos odsoudil, jenže současně vytvořil společnou vládu s teroristickým Hamasem. Hamas stále považuje Izrael za nepřítele a chce jeho zničení. Pro Abbáse je obtížné vysvětlit, proč se vyslovuje pro mír a současně vytváří vládu „národní jednoty“ s někým, kdo žádný mír nechce. A to je ještě slabý výraz.
Abbás také slíbil spolupráci s Izraelem při pátrání po unesených. Přitom v Pásmu Gazy, kde stále vládne Hamas, je za podobnou spolupráci trest smrti. Aby Abbás nakonec nedopadl zle. A teroristé z Gazy opět střílí rakety na izraelské území. Kromě terorismu je to také drzost.
Celý problém vztahů mezi Palestinci a Izraelem je otázkou důvěry. Kdyby chtěl být Izrael skutečně důsledný nepřítel, dávno mohl zastavit přísun vody, dodávky elektrické energie a převody peněz Palestincům. Svět zatím situaci židovského státu dost pokrytecky přihlíží, jako by tu vedle sebe stáli dva rovnocenní partneři a jen se měli nějak dohodnout. Pomalu se nabízí otázka, jak by asi ten samostatný palestinský stát vypadal. Hnízd teroru už je na světě dost. Jistě, jedno navíc už to moc nezhorší, ale těžko se někomu divit, že něco takového nechce mít vedle sebe. A mírová vyjednávání pak připomínají debatu s Jackem Rozparovačem o problematice irské anatomie.
