JIŘÍ X. DOLEŽAL: Hloupý snob Macek uráží mrtvé
Na Facebooku spousta debilů nazývá muže, kteří za naši zemi včera zemřeli, "žoldáky". A nejsou to jen bezejmenní lůzři, ale i lůzři veřejnosti známí. Mne zaujal myšlenkový výron expolitika Miroslava Macka, který dýchá demencí.
Expolitik a nynější rentiér Miroslav Macek, proslulý především bitím dr. Ratha zezadu, se ublogl na svém blogísku na téma našich padlých. „Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten musí pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí a musí se účastnit bitev a válek, které jsou (jako většina těch minulých, současných a budoucích) zcela nesmyslné a nic neřešící. Rizika, že přitom může být zmrzačen nebo zemře, si je jistě dobře vědom. Za to je přece též placen. Má navíc na vybranou: může se kdykoliv žoldu vzdát a jít dělat nějakou méně rizikovou práci. ... Také newspeakové okecávání, že přece nejde o žoldáky, je zbytečné. Žold zůstane žoldem, tedy platem najatého vojáka, bez ohledu na to okecávání.“
Pan Macek ukázal procesy myšlení hodné soudruha hlavního kádrováka z StB. Ten, kdo bojuje za peníze, je žoldák, nejspíše imperialistický, a hanba mu. Slovo žoldák má v češtině zcela jednoznačnou negativní konotaci. A tak ti naši vojáci, kteří brání rentiéry typu Macka, aby jim islamisté za pár let tu rentu nevzali, jsou podle toho samého Macka, za kterého nasazují životy, něco ee. Žoldáci.
Dovoluji si pana Macka upozornit, že kromě dětských vojáků v Africe jsou dnes „žoldnéři“ všichni vojáci. S druhou světovou válkou skončilo v Evropě období masivního povolávání záloh do bojů, a ochrana území a občanů se v euroatlantické civilizaci stává prací profesionálů. Vzhledem k složitosti dnešní bojové techniky by u ní byl nezaučený záložák stejně prd platný. Není na tom nic divného, výjimečného ani překvapujícího. Být vojákem - stejně jako policistou - je normální práce, zaměstnání, ale zároveň služba, kterou její vykonavatelé dělají doslova pro všechny občany, a někdy v ní - pro bezpečí spoluobčanů - i zahynou. A to je hrdinství. Neokecatelně.
Velmi by mne zajímalo, jak by si vojenské operace představoval Macek jinak. Že by brannou povinností, ve které by rukovali stárnoucí rozmazlení rentiéři jako on? To by se Taliban dlouho válel smíchy. Takže jak jinak? Myslím si, že by pan expolitik měl přejít od slov k činům, od plivání na mrtvé české vojáky k boji s Talibanem. Měl by svou rentu nechat posílat rodinám těch padlých, a sám by místo nich měl jet bojovat do Afganistánu zadarmo.
Vím, že to neudělá. Ale mohl by na tohle téma našich padlých hrdinů alespoň držet hubu.