Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: Ľubomír Kotrha

VILIAM BUCHERT: Zeman lhal voličům před volbou prezidenta o zahraniční politice. Zde je několik důkazů

Viliam Buchert

Prezident Miloš Zeman se vždy tváří jako největší odborník na zahraniční politiku. Prostě ví, jak vyřešit situaci na Ukrajině, na Blízkém východě, jak jednat s Čínou, kam poslat mise našich vojáků a kdo je zloduchem a kdo přijatelným partnerem. Velkým problémem ale je, že si u toho vymýšlí podle momentální potřeby.

Například 6. listopadu 2012 uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky diskusi o zahraniční politice, které se zúčastnili tehdejší prezidentští kandidáti: Miloš Zeman, Jan Fischer, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka. Akci moderoval Jan Pokorný (ten samý, co vedl nedávno kontroverzní interview se Zemanem v Lánech). Podívejme se, co tehdy kandidát Zeman voličům řekl a co nedodržuje:

Zeman: „Prezident by neměl provádět zahraniční politiku prezidenta, ale ČR.“ Jak vidíme, to nedodržuje ani náhodou. Názory vlády na Ukrajinu nejsou shodné se Zemanem.

Zeman: „Co by ještě prezident neměl dělat: Poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do konfliktu s vládou či parlamentem.“ Nedodržuje ani náhodou. Příklad – premiér Sobotka odsoudil jeho proruské výmysly na ostrově Rhodos.

Zeman: „Své odlišné názory (prezident) by měl tlumočit, a díky svým argumentům by měl umět přesvědčit partnery, že on má pravdu.“ Nepoužívá argumenty, ale často lži a hrubá slova.

Zeman: „Národním zájmem je nejen být v tvrdém jádru EU, ale podílet se i na konkrétních evropských projektech typu transevropské energetické sítě.“ Česko ale právě kvůli Zemanovi není v tvrdém jádru EU, je naopak na jeho samotném okraji, například společně s Maďarskem.

Zeman: „Má-li ČR hájit své národní zájmy, musí se spojit se zeměmi v podobných pozicích. Nejen v rámci Visegrádské čtyřky, ale i s Beneluxem.“ Nic takového neexistuje a opět kvůli Zemanovi. Polsko (Visegrádská čtyřka) má zcela rozdílné pohledy na Rusko, podobně jako Nizozemsko (Benelux).

Zeman pak v červnu tohoto roku v rozhlase řekl, že „když systém pomocí sankcí uzavřeme, vytvoří se mýtus obklíčené pevnosti, který je použit proti vám, že za vše můžete vy“. Podle něj je naopak k demokratizaci jakéhokoli systému potřeba co nejvíc kontaktů. Ale na diskusi AMO řekl (tehdy k Íránu a k otázce sankcí): „Jsem pro všechny možnosti diplomatického řešení včetně sankcí.“

Zeman: „V zahraniční politice EU se objevuje appeasment. Smířlivost k násilí vně EU se za posledních let zvýšila, viz i případ Kosova, které naštěstí je vně EU. Projevuje se neochota k pomoci při obraně každé demokratické země.“ Co platí pro ostatní, neplatí podle Zemana pro Ukrajinu? Platí jen jeho proruská stanoviska?

A jeden příklad týkající se české zahraniční politiky z minulosti, z doby, kdy byl Zeman premiérem a předsedou ČSSD. Dnes Zeman neustále opakuje, jak správné jsou naše vojenské mise v Afghánistánu. Když ale pravice za jeho „premiérování“ navrhovala větší českou vojenskou účast v Afghánistánu a s tím souhlasila i Zemanova vláda, tak právě premiér Zeman v Poslanecké sněmovně často hlasoval proti.

Zeman také s velkou oblibou v minulosti kritizoval nejednotnost české zahraniční politiky. Dnes je někdy nejednotná právě kvůli němu.