VILIAM BUCHERT: Zeman lhal voličům před volbou prezidenta o zahraniční politice. Zde je několik důkazů
Prezident Miloš Zeman se vždy tváří jako největší odborník na zahraniční politiku. Prostě ví, jak vyřešit situaci na Ukrajině, na Blízkém východě, jak jednat s Čínou, kam poslat mise našich vojáků a kdo je zloduchem a kdo přijatelným partnerem. Velkým problémem ale je, že si u toho vymýšlí podle momentální potřeby.
Například 6. listopadu 2012 uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky diskusi o zahraniční politice, které se zúčastnili tehdejší prezidentští kandidáti: Miloš Zeman, Jan Fischer, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka. Akci moderoval Jan Pokorný (ten samý, co vedl nedávno kontroverzní interview se Zemanem v Lánech). Podívejme se, co tehdy kandidát Zeman voličům řekl a co nedodržuje:
Zeman: „Prezident by neměl provádět zahraniční politiku prezidenta, ale ČR.“ Jak vidíme, to nedodržuje ani náhodou. Názory vlády na Ukrajinu nejsou shodné se Zemanem.
Zeman: „Co by ještě prezident neměl dělat: Poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do konfliktu s vládou či parlamentem.“ Nedodržuje ani náhodou. Příklad – premiér Sobotka odsoudil jeho proruské výmysly na ostrově Rhodos.
Zeman: „Své odlišné názory (prezident) by měl tlumočit, a díky svým argumentům by měl umět přesvědčit partnery, že on má pravdu.“ Nepoužívá argumenty, ale často lži a hrubá slova.
Zeman: „Národním zájmem je nejen být v tvrdém jádru EU, ale podílet se i na konkrétních evropských projektech typu transevropské energetické sítě.“ Česko ale právě kvůli Zemanovi není v tvrdém jádru EU, je naopak na jeho samotném okraji, například společně s Maďarskem.
Zeman: „Má-li ČR hájit své národní zájmy, musí se spojit se zeměmi v podobných pozicích. Nejen v rámci Visegrádské čtyřky, ale i s Beneluxem.“ Nic takového neexistuje a opět kvůli Zemanovi. Polsko (Visegrádská čtyřka) má zcela rozdílné pohledy na Rusko, podobně jako Nizozemsko (Benelux).
Zeman pak v červnu tohoto roku v rozhlase řekl, že „když systém pomocí sankcí uzavřeme, vytvoří se mýtus obklíčené pevnosti, který je použit proti vám, že za vše můžete vy“. Podle něj je naopak k demokratizaci jakéhokoli systému potřeba co nejvíc kontaktů. Ale na diskusi AMO řekl (tehdy k Íránu a k otázce sankcí): „Jsem pro všechny možnosti diplomatického řešení včetně sankcí.“
Zeman: „V zahraniční politice EU se objevuje appeasment. Smířlivost k násilí vně EU se za posledních let zvýšila, viz i případ Kosova, které naštěstí je vně EU. Projevuje se neochota k pomoci při obraně každé demokratické země.“ Co platí pro ostatní, neplatí podle Zemana pro Ukrajinu? Platí jen jeho proruská stanoviska?
A jeden příklad týkající se české zahraniční politiky z minulosti, z doby, kdy byl Zeman premiérem a předsedou ČSSD. Dnes Zeman neustále opakuje, jak správné jsou naše vojenské mise v Afghánistánu. Když ale pravice za jeho „premiérování“ navrhovala větší českou vojenskou účast v Afghánistánu a s tím souhlasila i Zemanova vláda, tak právě premiér Zeman v Poslanecké sněmovně často hlasoval proti.
Zeman také s velkou oblibou v minulosti kritizoval nejednotnost české zahraniční politiky. Dnes je někdy nejednotná právě kvůli němu.
