Vietnamci Čechům: Vy si pořád jenom stěžujete, my pracujeme

Vietnamci Čechům: Vy si pořád jenom stěžujete, my pracujeme Zdroj: Tomáš Tesař

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Ekologie islámské imigrace: Nás chrání Vietnamci

Jiří X. Doležal

Šíření lidských populací se řídí stejnými zákonitostmi jako migrace subhumánních savců. Velmi podobné jsou většinou počátky, motivy migrace. Tím nejčastěji bývá změna úživnosti původního místa výskytu. Termín úživnost označuje schopnost uživit nějakou populaci, vyprodukovat pro ni dost potravy. Velmi laicky řečeno — častou příčinou migrace populací je to, že v původním místě výskytu není co žrát.

Migrace muslimů, která nyní přichází z válkou zmítaných oblastí Sýrie a Iráku, je zdánlivě útěkem před válkou. Strach o fyzickou bezpečnost uprostřed bojů je hnacím faktorem. Ale ještě silnějším hnacím faktorem je, že v bojích zmítaném území není jídlo. Prostě — úživnost původní lokality rapidně poklesla, a tak se lidé stejně jako v podobné situaci zvířata stěhují jinam. Někam, kde je co jíst, do úživnější lokality. Vlna poválečné migrace muslimů do západní Evropy i dnešní uprchlické vlny jsou z velké části útěkem před hladem, za jídlem.

Úhlem úživnosti je také možné posuzovat, nakolik je pravděpodobné, že se migrující muslimské populace v cílové zemi usadí. Česká republika je pro ně málo úživným terénem, a to už léta. Proto ostatně je v České republice málo muslimů. Niky — místa v ekosystému, kde je možné se uživit, jež byla v poválečné západní Evropě prázdná – tam masívně obsadili muslimové. Klasickou a celoevropsky oblíbenou pozicí v ekosystému města — nikou — je pro evropské muslimy fastfood a drobná prodejna potravin.

U nás to proběhlo jinak. Příchozí populace nejprve vždy hledá prázdné niky v nejproblematičtějších oblastech, kde je přítmí, rychlé peníze a kde se neplatí daně. Přesně podle tohoto pravidla po roce 1989 u nás začali arabští imigranti obsazovat pozice dealerů drog a pouličních směnárníků. U drogového prodeje i zůstali, drobné směnárenství si v centru Prahy v podstatě monopolizovali do vyšší formy směnárenských krámků. Tyto niky jsou však v desetimiliónovém Česku kapacitně velmi omezené, stačilo se v nich uchytit nanejvýše několik stovek imigrantů — do tisíce. Když přicházeli muslimové do západní Evropy, bylo už pro zpohodlnělé Evropany příliš namáhavé prodávat v krámcích mlíko a ve stáncích buřty. Proto tam muslimové našli uplatnění pro statisíce osob a v těch zemích se postupně nastěhovala a namnožila početná muslimská komunita. V České republice byla však nika rychlého občerstvení, malých levných restaurací a malých prodejen potravin či zeleniny, jaké na Západě provozují Turci nebo Pákistánci, už pár let po revoluci plně a expanzívně obsazena Vietnamci, kteří měli na Česko dlouholeté vazby a orientovali se v českém prostředí. Vietnamci jsou starý kulturní národ, jenž vyniká pracovitostí, cílevědomostí a skromností, proto s nimi muslimové naprosto nebyli schopni vstoupit do konkurenčního boje. Proto zde, v naší ekonomice, nebyl dostatek volných nik, obživy pro přicházející muslimské imigranty, proto se zde neusazovali, a dokud budeme mít dost Vietnamců, širší muslimská imigrace nejspíše nehrozí.