VILIAM BUCHERT: Evropa si může za imigranty sama – máme rozbujelý sociální stát a nejasnou politiku, koho přijmout
Česká policie bude několik týdnů podrobněji kontrolovat vlaky, auta i okolí hranic, aby zabránila příjezdu dalších nelegálních migrantů. Evropa je teď vzrušena vlnou statisíců lidí, kteří se snaží dostat z Afriky a Asie na náš kontinent. Můžeme si za to ale především sami, protože už celá desetiletí není jasné, jak imigraci řešit.
Každá evropská země má jinak nastavena pravidla pro imigranty. Z toho plynou nekonečné problémy, protože to, co je v jednom členském státě EU povoleno, je jinde zakázáno. Uprchlíci tak putují po kontinentu a nakonec se přece jenom někde uchytí. Domů se nuceně vracejí jenom výjimečně, přestože většina z nich jsou ekonomičtí migranti a ne osoby pronásledované z politických či náboženských důvodů.
Typickým příkladem je i Česká republika. Od politiků jsme v minulosti slyšeli mnoho krásných a vážných slov o tom, jak bude imigrace výběrová a selektivní, protože tento postup by mohl koneckonců pomoci i našemu hospodářství. Jenže podobných lidí se usídlilo u nás jen několik tisíc za mnoho let. Ostatní odjíždí do Německa či dál na Západ.
Výsledkem je, že Německo či Švédsko každý rok přijímaly ohromné masy uprchlíků, ale do východní Evropy jich moc nechce.
Problémem je i to, že evropský sociální systém je přebujelý a cizinci z jiných kontinentů ví, že jim bude nějakým způsobem pomoženo. Především mladí muži proto riskují a vydávají se na cestu do neznáma, jenže výsledek je jim, bohužel známý. Většinou zůstanou. Že nemají vzdělání, aby se v nové vlasti uchytili, v podstatě nikdo neřeší. Je jich pak v Evropě tolik, že rozmnožují řady nezaměstnaných, zatímco doma na pracovním trhu chybí.
Proto se dnes vymýšlejí kvóty, navrhují razantní řešení a slyšíme výzvy o výstavbě nových zdí na hranicích. Jenže to problém neřeší. Žádný skutečně realistický a dlouhodobý (bez něj se neobejdeme!) návrh, jak se s další a další vlnou přistěhovalců vypořádat, nezazněl.
Hasí se pouze obrovský požár, jeho podstata ale zůstává stejně žhavá.
