Vlaky mezi Řeckem a Makedonií nejezdí. Improvizovaná hranice vznikla přímo na kolejích, které hlídají makedonští policisté.

Vlaky mezi Řeckem a Makedonií nejezdí. Improvizovaná hranice vznikla přímo na kolejích, které hlídají makedonští policisté. Zdroj: Petr Vavrouška

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Kvóty na imigranty? Uprchlíci nejsou krabice!

Jiří X. Doležal

Pokračující debata kolem přerozdělování migrantů po Evropě je tak sluníčková, že se debatéři zapomněli zeptat samotných uprchlíků. Pro jejich rozdělení po Evropě je totiž v současnosti nejdůležitější, co chtějí oni.

Je mi líto Srbska, Řecka a Maďarska, přes které se valí migrační vlna. Je mi líto Německa, Británie a Švédska, kam ta imigrační vlna směřuje. A opravdu se stydím, když slyším západoevropské politiky hovořit o spoluodpovědnosti východní Evropy, o nutnosti imigranty přemisťovat a naší zodpovědnosti a solidaritě. Přitom jako by sluníčkáři diskutující o kvótách zapomínali na to, že uprchlíci nejsou krabice nebo krávy. Že je nemůžeme — dokonce ani na vlastním území — přemísťovat, jak se nám zlíbí. Oni nás totiž neposlouchají — nejsou ochotni respektovat ani vnější hranice Schengenu, natožpak vnitřní.

Ekonomické imigranty jsme v zájmu našich občanů povinni především vracet. Uprchlíkům jsme povinni pomoct, podle křesťanské morálky i Ženevských konvencí. V rámci té pomoci s nimi ale nemůžeme zacházet jako s dobytkem, držet je zavřený. A koncept přerozdělování uprchlíků do zemí Unie, do nichž nechtějí a o kterých nikdy v životě neslyšeli, je nesmysl. To by museli být azylanti pod zámkem, ve vězení. I kdyby měli doklad totožnosti platný (třeba) jen pro Česko, tak by takový přerozdělenec okamžitě po propuštění na svobodu v zemi, do níž byl přerozdělen, odjel do Německa, kam má namířeno už z Aleppa.

Evropská solidarita je v souvislosti s migrační vlnou nezbytností, ale nesmí mít formu, která je neslučitelná s realitou, tedy s přáním uprchlíků. Jinak nemůže fungovat. Polsko, Česko, Slovensko, Španělsko či další země, jež nejsou ani vstupní, ani cílové, musí přímo postiženým zemím pomáhat. Například penězi na integraci uprchlíků v zemi, do které chtěli. Rozhodně však není řešením nějaké přemisťování úředním rozhodnutím, protože bude fungovat v každém konkrétním případě nanejvýše dvacet čtyři hodiny. Déle v Česku uprchlík směřující do Německa prostě nepobude, pokud ho ovšem sluníčkoví přerozdělovači-idealisté nešoupnou pod zámek.