MIROSLAV CVRČEK: Tři zásady proti evidenci tržeb a Kuberova tanga
Na senátní konferenci o elektronické evidenci tržeb (EET) zazněly mimo jiné i tři zásady, jimiž by se měla řídit každá vláda: 1. Nespravovat něco, co není rozbité. 2. Neléčit tak, že léčba je horší než původní příznaky nemoci. 3. Neškodit.
Těmito zásadami začal svůj projev ekonom a rektor CEVRO Institutu Josef Šíma. Šíma pak vyjmenoval několik bodů hovořících proti zavedení EET. Tady jsou nejzásadnější:
1. Šedá ekonomika vytváří užitečné výrobky a služby. Funguje jako polštář, který nabízí meziprostor mezi oficiální ekonomikou a úřadem práce. „To není obhajoba,“ řekl Šíma, „to je jen popis a varování, jaké může mít zavedení EET neplánované náklady.“
2. Šedá ekonomika roste s velikostí „státu blahobytu“. Místo jeho zmenšení ministerstvo financí kvůli EET nabere další stovky úředníků. Ti na rozdíl od šedé ekonomiky žádné užitečné výrobky a služby nevytvoří.
3. Prý díky EET dojde k rozvoji firem, jež nabízejí hardwarová a softwarová řešení. Ale smyslem ekonomiky je rozvoj firem, které nabízejí něco, co lidé opravdu chtějí, ne co musí chtít.
4. Vláda prý chce narovnat podnikatelské prostředí. Ale stejná vláda přerozděluje skoro polovinu ekonomiky a systematicky vytváří velkou skupinu lidí, kteří daně neplatí, respektive jsou čistými příjemci peněz z veřejných rozpočtů, typicky jsou to úředníci. Tím jsou zvýhodněni oproti čistým plátcům.
5. Úkolem vlády je vytvářet prostor pro rozvoj ekonomiky, pro tvorbu bohatství. Hovoříme o živoucím organismu společnosti, ne o nějakém technicistním systému.
6. Ať vláda zlepšuje podnikatelské prostředí. EET to neudělá. Zaměřuje se na marginální problém.
Kovanda
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy EET zavádí presumpci viny. Místo dokazování prohřešku u opodstatněně podezřelých budou muset podnikatelé prokazovat svou nevinu. Kovanda se ve své přednášce opřel o analýzy profesora Friedricha Schneidera, jenž každý rok sestavuje žebříčky států podle velikosti šedé ekonomiky.
1. V roce 2015 dosahuje šedá ekonomika v ČR 15 procent, v Chorvatsku 28 procent. Proč se tedy ministerstvo financí inspiruje v Chorvatsku? ptá se Kovanda.
2. Schneider vymezil faktory, jež ovlivňují velikost šedé ekonomiky: 50% vliv má výše daňového zatížení, zejména zatížení práce, 17% váhu má kvalita institucí, jako je soudnictví (vymahatelnost práva), méně než 10procentní váhu pak má regulace pracovního trhu (např. snadnost výpovědi — čím snadnější, tím méně šedé ekonomiky); naproti tomu mají odrazující mechanismy na velikost šedé ekonomiky vliv zanedbatelný.
3. Zabývat se EET má smysl až poté, kdy budeme mít pocit, že daňové a odvodové zatížení práce už nemůže být nižší (dnes je u nás jedno z nejvyšších na světě), až budeme mít pocit, že soudnictví už u nás nemůže fungovat lépe, až budeme mít pocit, že lépe nemůže fungovat školství, zdravotnictví, policie atd.
Doktor
Bývalý poslanec Martin Doktor nakousl své vystoupení pozměněním významu zkratky EET na elektronickou eliminaci trhu. Poukázal při tom na další problémy, které souvisejí se zavedením EET.
1. V těle zákona o evidenci tržeb, jenž je teď ve sněmovně, podle něj není žádné ustanovení, které by ministerstvo financí zmocňovalo k přípravě zavedení EET. Je tam jen zmocnění pro výkon a správu systému.
2. Nepřeklopí se nakonec šedá ekonomika do černé?
3. K čemu nám bude EET, když jejím výsledkem bude zhoršení celkové efektivity ekonomiky?
4. Je cílem prodloužit fronty na úřadech práce a zvýšit výdaje ze státního rozpočtu?
5. „Pseudoprivatizace“ chorvatského hospodářství podle Doktora proběhla tak, že majetek končil hlavně v rukách lidí ze silových složek. Doktor za zavedením tamní evidence tržeb tedy vidí hlavně dohodu těchto lidí a potřebu dohledu nad konkurencí.
6. V zákoně o evidenci tržeb chybějí odkazy na již existující zákony, zavádí terminologický zmatek.
Politici
„Každá nová legislativa se pojí s novým úřadem. Nové zákony jsou často motivovány ušlechtile znějícími důvody — mnoho z nich pod záminkou životního prostředí, ochrany spotřebitele, teď boje proti daňovým únikům. Zajímavé je, že nikoho nenapadá to řešit snížením daní,“ poznamenal europoslanec ODS Jan Zahradil.
K tomu by se ale chtělo dodat, že na to moc nemyslela ani poslední vláda ODS.
Její šéf, předseda ODS Petr Fiala, řekl, že EET je symptomem celkové atmosféry v zemi, již „vyjadřuje dnešní, socialisticko-oligarchická vláda [...] Jsme svědky budování nového socialismu a jevu, který ho doprovází: tedy nikomu nevěřit. Vláda systematicky zužuje prostor pro svobodné podnikání, svobodný život. Tento prostor si dosud uchovali podnikatelé. Proto jsou pro dnešní vládu hlavní podezřelí.“
Podle Fialy i dalších řečníků má stát už dnes dost nástrojů k tomu, aby zasáhl v případech podezření na neplacení daní. Fiala říká, že dobře vybírat daně je úkolem státu. EET to ale nedělá, protože díky ní stát přenáší svoji zodpovědnost hledat dobré způsoby výběru daní na podnikatele.
Kubera
Senátor Jaroslav Kubera v následné diskusi řekl, že po EET musí přijít elektronická evidence výdajů. Popsal, jak v Teplicích, kde je primátorem, měli poplatky na psy 200 korun pro důchodce, 1000 korun pro ostatní. Když pak zavedli 200 korun pro všechny, výběr tohoto poplatku se prakticky nesnížil.
Kubera popsal svůj děs z toho, že se bude evidovat o všech všechno. Teď z výpisu z účtu manželky zjistí výdaj, u kterého je napsáno „butik“. Ale podle něj přijde doba, kdy tam bude „butik — tanga“. „A já se budu ženy ptát: Proč si kupuješ tanga, když doma nosíš ty bombarďáky?“
Pro EET
Na opozicí pořádanou konferenci přišli také podnikatelé a zástupci ministerstva financí.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) upozornil, že v nějaké formě má evidenci tržeb „polovička států“ Evropy a Rakousko ji zavádí příští rok.
Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová bránila svůj úřad před tvrzením, že se zaměřuje jen na malé úniky, tím, že ministerstvo zavádí různá opatření, která jsou namířena různými směry, tedy i na velké ryby.
Připomněla, že evidenci tržeb ve Švédsku zaváděl pravicový premiér s tím, že chtěl zvýšit důvěru v daňovou správu. Na to jí ovšem Lukáš Kovanda odpověděl, že ve Švédsku ostatní věci fungují podstatně líp než u nás, takže pro ně to byl logičtější krok.
Hornochová také odmítla, že by se ministerstvo financí inspirovalo chorvatskou ekonomikou. Ministerstvo podle ní hledá nejmodernější řešení v této oblasti, jež má zrovna teď právě Chorvatsko.
