Fyzické tresty mají být tabu
Česko je najednou plné siláků, kteří vykládají, jak jsou tělesné tresty prospěšné, že za jejich dětství se ve školách také fackovalo, dávaly pohlavky, třískalo pravítkem přes prsty a nic se nedělo - a vyrostli z nás slušní lidé.
Ano, dělalo se to, děti se tloukly i ve škole, ale slušní lidé kvůli tomu z nikoho nevyrostli. Nějak to není nikde vidět. Spíš se zdá, že je Česko plné lidí neslušných, a to Hradem počínaje.
Problémem fyzických trestů je, že se obtížně volí přiměřenost. Jak dlouhý písemný trest dítě dostane, nebo co se mu zakáže, se dá docela dobře kvantifikovat a nehrozí tam žádná újma. U fyzického trestu je příliš mnoho vlivů, které do toho zasahují, takže je jako trest nevhodný. Rodič nebo učitel v afektu, rozdíl fyzické konstituce, nejasnost, za co se už třískat smí, to všechno použití tohoto druhu trestání pro myslícího člověka vylučuje. To není žádné sluníčkářství a norská nákaza, jak by to nejspíš viděl kolega JXD (a asi vidí, jak soudím z jeho příspěvků). To je důsledek zdravého rozumu.
V rozporu se zdravým rozumem také je, jak může někdo hájit trest, kdy se někomu působí bolest v oblasti hlavy. Zřejmě někdo, kdo sám byl v minulosti trestán tímto způsobem. Hlava má být tabu, a to z důvodů bezpečnosti i lidské důstojnosti.
Stále ještě v duchu osvícenství očekáváme, že ve společnosti existuje nějaký pokrok. Tak jako není samozřejmé dusit kolegy v kanceláři kouřem, tak se nebijí v institucích děti. Trestat se mají, třeba i citelně, je-li to zasloužené, ale jasným a průhledným způsobem. A to fyzické tresty nejsou. Ani ty mírné ne. Chtělo by to trochu tvůrčí představivosti, jak viníkovi způsobit nějakou újmu jiným způsobem, většinou odepřením něčeho příjemného, nikoli způsobením bolesti.
Je módou nadávat údajně změkčilé západní společnosti. V něčem ale není změkčilá, je prostě jen vyspělejší než třískající zbytek světa.
Tělesným trestům se v komentáři věnoval i Jiří X. Doležal:
