Vážený anonyme, prosím, ozvěte se mi!
Předně Vám děkuji za dopis. Považuji si i toho, že jste se kvůli němu musel/a vydat ke schránce nebo na poštu – brněnskou, dle razítka. Bohužel nemohu udělat totéž, protože neznám Vaše jméno a adresu. Proto se na Vás obracím takto.
Nelze si nevšimnout, že se mnou vůbec, ale vůbec v ničem nesouhlasíte. To je skvělé – bylo by o čem hovořit. Kromě toho velmi zajímavě píšete o svém pozitivním vztahu k panu prezidentovi, což je pro mě též zajímavé téma, nikoho takového (kromě Ondřeje Hejmy) osobně neznám.
Rád bych Vás proto pozval na pivo či na večeři. Myslím to vážně. V Praze či v Brně, cestu Vám rádi uhradíme. Jen tak v klidu si pohovořit. Když budete souhlasit, udělám s Vámi do Reflexu i rozhovor – řádný, jako měl pan prezident.
Jedno téma bych měl už teď: volba příštího prezidenta. Nenajdeme spolu někoho, kdo by splnil Vaše i mé požadavky? Nemusí se nám to podařit, ale mít na Hradě osobnost, ke které budeme oba chovat úctu, by bylo příjemné.
Prosím, ozvěte se mi.
