Proč by bavič nemohl být prezidentem, když může být prezident bavičem
Může být prezidentem nějakého státu bavič? Jako se to teď stalo v Guatemale? Míněno samozřejmě úspěšným prezidentem. A může být prezident úspěšným bavičem?
Podle prvních částečných výsledků zvítězil v druhém kole prezidentských voleb v Guatemale známý televizní bavič bez politických zkušeností Jimmy Morales. Pro bývalou první dámu Sandru Torresovou hlasovalo jen 27 procent voličů.
Otázka pochopitelná a odpovědět se na ni dá docela snadno, ano, i bavič může být úspěšným prezidentem. Není žádný apriorní důvod, proč by to nešlo. Ronald Reagan byl herec z westernů, George Bush starší válečný pilot, Václav Havel dramatik, Lech Walesa elektrikář z loděnic a kalifornský guvernér Schwarzenegger Terminátor. Když se podíváme na jinou krevní skupinu mocných, Mussolini byl novinář, Chávez parašutista, Fidel Castro právník, Arafat terorista, Tiso kněz, Gottwald truhlář. Pestrá společnost.
Na původní profesi u politika nezáleží, jde o to, jestli má politický talent a nějaký rozumný názor. Zbytek je věcí praktického provedení a na to si každý soudný člověk, který ví, že nerozumí všemu na světě, najde lidi.
Když se hlavou státu stane pučem nějaký plukovník nebo generál, může to pobouřit, ale nikdo se moc nediví. Přitom voják je k řízení státu kompetentní asi tak, jako učitel tělocviku, dělník, chirurg nebo kazatel. Tedy může být a nemusí.
Gott for prezident
Občas se objeví názor, že kdyby kandidoval na prezidenta Karel Gott, byl by nejspíš zvolen. To je ale čirá teorie. Úspěšnost všelijakých herců ve volbách není nijak závratná a na druhou stranu herci a spol. v politice nepáchají větší škodu než profesionální politici. Gottův problém není v tom, že je zpěvák, ale že má zoufalé názory na svět a nemá žádný politický charakter. Ve volební kampani by ho odpůrci zlikvidovali velmi rychle. Leda by si pěvec našel chytré poradce, kteří by mu poradili to samé, co dělá Putin, totiž nechodit do žádných debat, kde by musel se soupeři diskutovat jako rovný s rovným.
Někdy se ale povede pořádný kousek. Italská pornohvězda Ilona Stallerová známá pod jménem Cicciolina byla v roce 1987 zvolena do italského parlamentu. K jejím politickým činům patří i to, že se nabídla poskytnout sex Saddámu Husajnovi, aby zabránila první válce v Perském zálivu. Její mírová nabídka nebyla přijata. (V roce 2006 nabízela pro změnu sex Usámovi.) V roce 1991 znovu přes své mírové úsilí zvolena nebyla. Další pokusy kandidovat nebyly úspěšné a to to chtěla zkusit i zemi svého původu - v Maďarsku.
Teď by se hodilo vyjmenovat profese některých našich současných politiků a to od samé špičky až po prosté poslance. Není to ale nutné, ty nejlepší exempláře dobře známe. Ostatně za zmínku stojí především zajímavý dialektický proces, že totiž bavič se může stát politikem, ale platí to i obráceně, že politik se snadno může stát bavičem. Pochopitelně na té úrovni, na kterou stačí.
