Vznik života: Věda podle Frankensteina
Moderní teorie vzniku života na Zemi docházejí ke stejnému vysvětlení tohoto nepochopitelného fenoménu jako tvůrci filmů o Frankensteinovi. Nebylo by přece jen méně křečovité uznat, že vznik života dílem Stvořitele je stejně ověřitelné jako všechny ostatní teorie?
Sobotu jsem věnoval oborům, které mne zajímají. Nejdřív profesoru Fridrichovi a jeho knize o vývoji našeho druhu Ecce homo, a pak jsem si projel pár amerických populárně naučných serverů, co je nového stran vzniku života.
Četl jsem, četl, a byl čím dál zmatenější. To, co věda předkládá za fakta, je asi těžko zpochybnitelné. Data, na kterých stojí současná teorie vzniku života, jsou empiricky získaná, ověřitelná a plně věrohodná. Jejich interpretace a vývody moderní vědy však najednou působí dost iracionálně.
Co o vzniku života víme napevno? Známe jeho stáří - studiem mutací RNA a DNA můžeme dnes určit, že je starý asi čtyři miliardy let. Plus mínus sto dvě stě milionů let - v těchto velkých číslech se pár milionů let ztratí jak pšouk v lese. Dále víme, že v době před čtyřmi miliardami let probíhalo na Zemi cosi, čemu říkáme „velké bombardování“. Do naší planety mlátily asteroidy a komety, až zde byly podmínky podobné peklu. No a konečně víme, že ty podmínky podobné peklu - výboje všech existujících typů energií při dopadech asteroidů - vytvořily všechny základní organické sloučeniny, které potřebujeme k životu. Tohle všechno je ověřeno vědecky - stojí to na datech.
Pokud se ovšem dostanete až ke vzniku života, zjistíte zarážející skutečnost: Dnešní věda předpokládá, že do zeměkoule mlátily asteroidy tak dlouho, až ty jejich dopadem uvolněné energie vykřesaly život. Když vzpomenu na jednu z filmových adaptací Frankensteina, režisér to viděl podobně. Pokud mne paměť neklame, šlo o snímek Frankensteinova nevěsta z roku 1935. Vědec složil z několika mrtvých těl a mozku dohromady umělého člověka a připnul ho k hromosvodu. Když přišla bouřka a do hromosvodu udeřil blesk, sjel výboj až do uměle stvořené nestvůry a oživil ji. Je dojemné, že pokročilá věda 21. století pracuje ve věci vzniku života se zcela shodnou hypotézou jako režisér hororového sci-fi před osmdesáti lety.
Proto si dovolím jednu skromnou otázku do vědeckých řad: Páni vědci, nebylo by nakonec nejracionálnější přiznat právo na existenci hypotéze o tom, že život zažehla (a tento vesmír stvořila) nám zcela nepochopitelná a neuchopitelná síla, pro kterou se zažilo označení Stvořitel?
