Kouření: Co vám je do mého zdraví?
Boj proti kouření, jehož klíčová bitva právě probíhá ve Sněmovně, je nejčistším socialistickým reliktem, který můžeme v současné době na světě najít. V ničem jiném se současná euroamerická televize nepodobá socialismu víc.
Především - ani v nejmenším nezpochybňuji, že kouření škodí zdraví. A plně souhlasím s tím, aby zaměstnanci pracující v zakouřených hospodách dostávali rizikové příspěvky, případně aby byly kuřácké hospody samoobslužné. To je však vše, co jsem ochoten uznat - další současné snahy státu znemožnit mi, abych si s přáteli zakouřil v restauraci, považuji za větší projev fašizace společnosti, než je Blok proti islámu.
Argumenty pro povinně nekuřácké hospody jsou liché a ze své podstaty socialistické. Pokud máme kuřáckou restauraci, která je samoobslužná a kde si hosté chodí pro pití do vedlejší (nekuřácké) místnosti oddělené dveřmi, jde o plně legitimní a prospěšné zařízení, které svým uživatelům přináší zábavu a užitek, a stát nemá nejmenší důvod ani právo takové chování zakazovat. Nemá na to morální nárok - občané nejsou nezletilé děti, které je potřeba vychovávat. Stát vytvářejí občané, ne že stát řídí občany!
Pokud se chci s přáteli sejít v prostředí, kde se kouří a kde není násilně držen žádný nekuřák, je moje kouření ve skupině mým lidským právem. Stát to však odmítá respektovat, a chová se jako socialistický diktátor, co chce vychovávat lid. Lid ovšem vymizel s pádem komunismu, nyní zde žijí spíše lidi, a těm nemají státní úředníci v privátních věcech co kecat do života. Přesto se o to snaží, jako by se naše úřady ještě nezbavily pocitu, že Strana a Stát vědí všechno lépe než obyčejní mendíci. Rozuměj občané.
Úplným vrcholem socialistické buzerace je pak diskutovaný zákaz užívání elektronických cigaret v nekuřáckých prostorech. Tabáková či marihuanová cigareta kouří a smrdí okolí. Elektronická cigareta okolí nezatěžuje ani v nejmenším. Přesto ji chtějí zakázat - čistě jako buzeraci, bez jediného racionálního důvodu.
Proto bych chtěl ctěné pány poslance, zde reprezentující stát, jednoznačně požádat: Mějte na paměti, že jste páni poslanci, nikoliv soudruzi poslanci, a že máte reprezentovat vůli lidu, ne ten lid vychovávat. Doby, kdy soudruzi z UV museli myslet za nás, nechte spát - a nechte na lidech, v kterých hospodách majitel kouření zakáže, a ve kterých ne. Alespoň tuhle svobodu nám v této sluníčkářsko-byrokratické době nechte!
