Politolog Robejšek se stal podivným obhájcem Zemanovy svobody slova

Petr Robejšek hájí právo Miloše Zemana na vyslovení názoru, o kterém soudí, že mu odpůrci upírají. Celý text je ZDE.

Robejšek začíná: „Uvažuji o tom, jestli si kritici prezidentova výroku o „naší zemi“ uvědomují, k čemu vlastně řeč slouží. A zkusím to objasnit. Jestliže bychom museli při každém našem projevu předjímat možnou nelibost toho či onoho nad nějakým naším výrokem, tak to má jasný důsledek - všeobecné mlčení. Vždycky totiž bude to, co si myslíme, někomu vadit. Ne, to nechceme, namítnou Zemanovi kritici. My chceme debatu, ale se správnými myšlenkami.“

A pokračuje konstatováním, že přece nelze předem říci, které myšlenky jsou správné. Pravda se trvale hledá. „Pravda je ‚pravdivá‘ jen tak dlouho, dokud není zpochybněna či vyvrácena lepšími poznatky.“ Řeč podle Robejška, ale s tím lze obecně souhlasit, tu není od toho, abychom její pomocí hlásali nějakou „zjevenou“ pravdu. Jde o dialogické hledání „dočasné pravdy“. „Říká se tomu soutěž myšlenek.“

Petr Robejšek dále říká: „Kritici Zemana a kohokoliv, kdo vysloví ‚nesprávné‘ a ‚nebezpečné‘ myšlenky, chtějí vědomě nebo nevědomě soutěži myšlenek zabránit. Přejí si, abychom předváděli stínový box a zapáleně debatovali pouze o tom, co se smí říkat.“

Celý text si mohou všichni na aktualne.cz přečíst sami. Tyto citace snad stačí.

Tady je třeba autora trochu uvést zpět k věci. Na Zemanovi jeho odpůrcům většinou nevadí, že má jiné myšlenky, ale že lže a že je sprostý. Zemanovy lži byly odhaleny už mnohokrát. Nejde jen o komický výstup s Peroutkovým neexistujícím článkem, to je dobré jen pro pobavení a pro odhalení Zemanovy povahy. Že Klaus odcizil v Chile pero, také není na odvolání kvůli vlastizradě. Pro jejich odpůrce je to jen potěšitelné dosvědčení malosti obou pánů. Když ale Zeman v projevu k národu lže o běžencích a jejich demografické struktuře, což lze vyvrátit pomocí dat, je to vážnější. Pokud obviní nějakou občanskou iniciativu z toho, že měla na transparentu nějaký nápis, a ona ho tam neměla, je to lež, není to názor. A takto bychom mohli pokračovat. Zeman si navíc za svými názory ani neumí stát. Když jde do tuhého, prostě prohlásí, že za nic nemůže, že tak byl informován. Vzato do důsledků bych třeba mohl já tvrdit, že jsem byl informován Mein Kampfem, tak co mi kdo vyčítá? Jak jsem mohl vědět, že je to se židy jinak?

Otázku slušnosti nechme stranou. Někteří lidé si myslí, že prezident nemá mluvit sprostě, to je všechno.

Pan profesor jistě ví, že jazyk má funkci nejen informativní, ale také performativní, tedy nejen sděluje, ale též něco působí. Když Zeman v kampani lhal o tom, že Schwarzenbergové mají hrad a v něm obrazy hákových křížů, nebyla to informace, prostě se chtěl stát prezidentem. Údiv nad tím, že lidem vadí účelové lhaní, snad může být od Petra Robejška jen hraný. Ale to musí vědět on sám.

No nic. Pokud jde o umlčování, zatím jsem si nevšiml, že pan Zemana někdo umlčoval. Umlčování nevypadá tak, že někdo mluví nonstop a zvyšuje míru nehoráznosti svých projevů. Dnes ještě pořád máme svobodu hlásat nesmysly a to s týká pana prezidenta i pana politologa Robejška. Jde jen o to, jestli to mají oba v popisu role a proč to dělají.