S nesvětlými nekřesťany si nemáme ohledně zoofilie co vyčítat
Kolega JXD se tu podruhé během své dráhy vrátil k zoofilii, opět realizovanou množinou nečesky mluvících nesvětlých nekřesťanů. Nesvětlí neevropští nekřesťané se dopouštějí sexu se zvířaty a kolega JXD projevil obavu, co bude potom s našimi evropskými bílými, pardon, jenom evropskými, stády.
Až přijde do Evropy vlna sexuálně neuspokojených nekřesťanů, ohrozí to nejspíš - kvůli jejich JXD předpokládané zoofilii - náš potravinový řetězec.
Pokud jde o pojem sám, je dost široký, zahrnuje v sobě i fetišismus. V tomto ohledu se nelze divit pohrdání neárijců nežidů, kteří se dívají s odporem na naši zálibu ve psech, které opečováváme lépe než členy rodiny (ti jsou v domovech důchodců), bereme je do postýlek, kupujeme jim hračky, děláme na ně ťuťu ňuňu a necháváme je srát na chodníku.
Většinou si ale pod zoofilií představí většina lidí (většina lidí si pořád něco představuje) sexuální styk se zvířetem. Míněni jsou většinou savci, když vynecháme výjimky, jako je mytologická Léda, kterou oplodnil Zeus proměněný v labuť, což se úplně nepočítá, když šlo o náboženské kejkle.
Ale k věci. Slavné výzkumné zprávy Kinsey reports (Sexual Behavior in the Human Male, 1948 a Sexual Behavior in the Human Female, 1953) tvrdí, že sexuální styk se zvířetem mělo během života 8 procent mužů a 3,6 procenta žen. Ze 40 až 50 procent to byli lidé, kteří žili v blízkosti farem. Tato čísla, stejně jako jiná z Kinseyho výzkumů, byla později zpochybněna. Přesto se má za to, že ukazují, že sexuální chování lidí je jiné, než se lidé navenek tváří. Jen na okraj poznamenáváme, že biolog a zoolog Alfred Kinsey zkoumal Američany a nebyli všichni černoši a indiáni.
V roce 1974 se dělal další výzkum. Od 40. let poklesl počet obyvatel žijících na farmách, takže zvířata nebyla tak dostupná. Podle tzv. Hunts study (1974) počet mužů, kteří uvedli sexuální interakci se zvířaty, byl 4,9 procenta a u žen 1,9 procenta. Odborníci ale přiznávají, že tato oblast je dost neprozkoumaná.
Zoofilie, tradičně se jí říkalo bestialita, pod čímž si dnes představujeme něco jiného, je v některých zemích zakázána zákonem. Je dokumentováno, že v roce 2012 byla „bestialita“ ilegální v 37 státech USA, přičemž nejvíc těchto zákonů vstoupilo v platnost mezi lety 1999 až 2012.
Pozoruhodný je případ jedné „zvířecí farmy“ poblíž Enumclaw ve státě Washington. Ta byla nazývána „zvířecí nevěstinec“, protože tam lidé platili za sex se zvířaty. V červenci 2005 tam ale jeden "klient" zemřel poté, co mu kůň při pohlavním styku protrhl tračník, čili část tlustého střeva. Tato událost vzbudila zájem policie. Do půl roku měl stát Washington svůj první zákon proti „bestialitě“. Vedla se debata o tom, nakolik jsou tyto zákony protiústavní, ale to nás celkem nemusí zajímat. Trendem je pojímat styk se zvířaty jako týrání zvířat, což vede k diskusi o tom, zda ze strany zvířete musí být souhlas a jak se to pozná, že zvíře souhlasí. (Stoupenci tohoto druhu rozkoše říkají, že se přinejmenším pozná, že nesouhlasí.)
Mám jistý pocit, že kolega JXD zúžil problematiku intimností se zvířaty pouze na ekonomickou oblast. Také se nereprezentativně zaměřil pouze na činy nějakých jedinců z horských oblastí, kteří žijí v kmenové společnosti, přičemž o sexuálních zálibách nebílých nekřesťanů v Sýrii pocházejících z měst nevíme z hlediska zoofilní problematiky celkem nic. Máme ale štěstí, že nikdo z Damašku snad články o muslimech a kozách nečetl, protože bychom byli za debily.
Komentáře pod článkem o kozách ovšem ukazují, že bílý český diskutující má nižší úroveň než nějací zoofilové z hor, protože mají vadný vztah nejen ke zvířatům, ale také k lidem. Rozhodně je pozoruhodné, jak je to téma přitahuje a vyžívají se v něm.
