Problém pravice nejsou registrační pokladny. Problém pravice je, že je mrtvá
Sněmovna omezila diskuse k elektronické evidenci tržeb, neboť vládní koalice chce překonat obstrukci opozice a tuto Babišovu lahůdku konečně schválit. ANO 2001: Vesmírná odysea potřebuje konečně v politice nějaký výsledek namísto řečí, které vede v oné žvanírně zvané Parlament a v televizi. Nebudiž pochyb, že v globálním pohledu jsou registrační pokladny velmi blízko tomu, co lze označit za buzeraci bez řádného opodstatnění.
Babišovi se však vcelku povedlo prosadit u většiny lidí představu, že to je účinný bič na daňové podvodníky. Pravice by tedy měla potichu přiznat prohru a z tématu nějak důstojně vycouvat. Její problém není elektronická šikana, ale to, že je stále myšlenkově mrtvá. I když sečteme hlasy dvou hlavních pravicových stran a přidáme k nim půlku lidovců (což je optimistický předpoklad: v každém lidovci je aspoň půlka liberála nebo konzervativce; asi není), pořád jsme pod dvaceti procenty.
V době, kdy Evropská unie praská ve švech, kontinent ohrožuje islamistický fanatismus a agresívní Rusko si nepřeje nic jiného než „Evropu národních států“, se naše pravice není schopná shodnout na společné vizi, na níž by teprve postavila detailní program.
Nabízelo by se oslovit všechny občany, kteří jsou prozápadně orientováni, chtějí zachovat a zlepšovat vládu práva, bojovat proti (babišímu) konfliktu zájmů čili systémové korupci, zachovat a posílit nezávislost médií veřejné služby a obecně sázet na otevřenou společnost a liberální, západní hodnoty, jež byly motivačním faktorem značné části hybatelů sametové revoluce.
To ale zjevně nepůjde. Občanská demokratická strana flirtuje s etatistickým, katolicko-socialistickým provincialismem Jarosława Kaczyńského: spolupodepsala například tento propagandistický canc. Navíc se tak trochu, i když ne zase moc, chce svézt na protiuprchlické hysterii a na zachování jak Schengenu, tak Evropské unie jí zjevně moc nezáleží.
TOP 09 si je vědoma momentální nepopulárnosti EU a uprchlíků, a je tedy v hluboké defenzívě, bez vize a bez toho, čemu se v angličtině říká leadership. Ten by znamenal říkat odvážně, kreativně, soustavně a dlouho i věci, které jsou třeba momentálně nepopulární, jsou však pro budoucnost Česka jako liberální, západní demokracie, jež ctí vládu práva, zásadní.
Čili pravice je rozdělena na hodnotových otázkách, stejně jako je tak méně viditelně rozdělena levice. S ohledem na vizi vede dnes v české politice dělicí čára jinak. Pravice asi ještě chvíli zůstane mrtvá.
